Robert Gája, Pražský hrad, Matyášova brána, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/1030, vyhledáno 27. 3. 2023.
Pražský hrad, Matyášova brána(č. 1030)
štukové pole s nápisovým pásem neseným dvěma putti: D[ominus] Matthias El[ectus] Rom[anus] Imp[erator] S[emper] Aug[ustus] Hung[ariae] Boh[emiae] Rex etc. F[ieri] F[ecit] An[n]o MDCXIV
Památkově chráněno, č. úskp: 11719/1-922, Památkový katalog
Umístění
Nad průjezdem Matyášovy brány na I. nádvoří Pražského hradu.
Anotace
Matyášova brána, která se začala stavět patrně již za vlády Rudolfa II., nese nápis připisující bránu přímo císaři Matyášovi s rokem dokončení 1614. Jedná se o jedinou štukovou část v na bráně, která vyniká složitým kamenickým detailem. Brána se připisuje v současnosti Giovanni Maria Philippimu, který byl dvorním stavitelem na Pražském hradě od roku 1602. Hlavní část výstavby proběhla nepochybně pod jeho vedením v letech 1613 až 1614.
Kraj
Okres
Obec
Ulice, čp/č. o., kat. území, č. parcely
První nádvoří Pražského hradu 1 /
Datace
1614 – datace přímo na štukovém nápisu
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Giovanni Maria Philippi
Charakter díla
figurální, dekorativníheraldický
Technika štuku
ručně modelovaný štuk
Materiálová skladba štuku
neověřeno
Povrchové úpravy
polychromie
barva štuku - barva slonové kosti, nápis pozlacen
Uměleckohistorický popis

Třiosá brána se štítovým nástavcem nad středním průjezdem. Spodní část po římsu je členěna vertikálně čtyřmi pilastry, které jsou pojaty do průběžné nasekávané kamenné bosáže. Nad bočními pěšími průchody jsou čtvercové okenní otvory s kamenným ostěním. Štítový nástavec se skládá ze střední části a dvou krajních prohnutých křídel. Střední část vymezují ploché pilastry s iónskými hlavicemi, které nesou kladí s trojúhelným tympanonem. Přibližně čtvercové pole vyplňuje ve spodní části velká kamenná orlice s gryfy. Nad ní je jediná štuková část průčelí, kterou představuje nápisová deska v rolverkovém rámu, kterou doprovázejí plastiky dvou geniů. Uprostřed je text z pozitivně vyvedených zlacených písmen: D. MATHIAS ROM. IMP. EL. S. AUG. HUNG. BOH. REX.  ETC. FF. ANNO. MDCXIV.

Fotodokumentace současného stavu
Robert Gája 2022
Robert Gája 2022
Martin Micka 2022
Martin Micka 2022
Přemysl Havlík 2012, archiv NPÚ ÚOP PR
Historické zásahy / opravy

Poslední obnova Matyášovy brány proběhla v roce 2015, pro Správu Pražského hradu ji prováděla firma Gema art.

Literatura

Milada Vilímková - František Kašička - Hana Chvojková, Pražský hrad. Jižní křídlo - Matyášova brána, SÚRPMO Praha 1967, s. 17-18 a 30-32.

Karel Chytil, Vincenzo Scamozzi v Čechách a jeho brána na Pražském hradě, Ročenka klubu pro pěstování umění 1922, s. 20.

Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Hradčany a Pražský hrad, Praha 2000, s. 34 a 165-166.

Pavel Preiss, Italští umělci v Praze, Praha 1986, s. 80.

Petr Uličný, Hledání velkoleposti. Rezidence císaře Rudolfa II. na Pražském hradě v letech 1600–1612, in: Petr Uličný – Guido Carrai – Sylva Dobalová et al., Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600–1635, Praha 2017, s. 825–907.

Autoři záznamu
Robert Gája