Eva Kalandříková, Kostel Narození sv. Jana Křtitele ‒ Dešná, vstupní předsíň, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/550, vyhledáno 23. 11. 2024. |
Kostel Narození sv. Jana Křtitele ‒ Dešná, vstupní předsíň(č. 550) |
---|
ornamentální dekorace klenby |
Památkově chráněno, č. úskp: 32890/3-1858, Památkový katalog |
Vlastník: Římskokatolická farnost Dešná u Dačic |
Umístění |
---|
klenba vstupní předsíně |
Anotace |
---|
Vytlačovaná štuková výzdoba v předsíni kostela Narození sv. Jana Křtitele v Dešné je prokazatelně spojena s dílnou, jež pracovala na stavbách rakouského nekatolického rodu Štrejnů ze Švarcenavy (Schwarzenau, Uherčice), a rovněž s výzdobou předsíně kostela v Raabs an der Thaya vlastněném rodem Puchheimů – oba rody se vystřídaly v držení Dešné. Častěji je přitom výzdoba komparativně datována do prvních desetiletí 17. století (Štrejnové). Vzhledem k současnému stavu povrchu nelze s jistotou určit, zda byl štuk ponechán bez úpravy, popř. jaký byl původní barevný koncept. |
Abstract |
---|
There is solid evidence that the extruded stucco ornaments in the narthex of the Church of Nativity of St. John the Baptist in Dešná are connected to the studio which decorated the buildings in Schwarzenau and Uherčice for the Austrian Non-Catholic noble family of the Streuns of Schwarzenau. Furthermore, it is also related to the decoration of the narthex of the church in Raabs an der Thaya, which was owned by the Puchheim noble family – both the Streuns and the Puchheims were the owners of Dešná for some time. Comparatively, the decoration is more often dated to the first decades of the 17th century (the time of the Streuns). It cannot be clearly determined from the current surface condition if the stucco was left unchanged or what the original colour concept might have looked like. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Jihočeský | Jindřichův Hradec | Dešná |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
počátek 17. století | 1600 to 1619 |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
štukatérská dílna působící na přelomu 16./17. stol. na stavbách Štrejnů ze Švarcenavy/Schwarzenau |
Charakter díla |
---|
dekorativní›vegetabilní, dekorativní›antropomorfní, dekorativní›zoomorfní |
Uměleckohistorický popis |
---|
Založení kostela Narození sv. Jana Křtitele v Dešné u Dačic je tradičně datováno do období pozdní gotiky (rok svěcení 1494); autoři SHP (Jirásko – Břicháček 2011, s. 14, s. 30–31) nicméně prostřednictvím starší literatury (první zmínka o farním úřadu má pocházet již z r. 1376, viz např. Smutný 1997, s. 731), architektonického tvarosloví lodi a zasvěcení kostela dokládají pravděpodobný původ stavby spadající až do první poloviny 13. století. V 16. století došlo ke stavebním úpravám pozdně gotické věže umístěné asymetricky do západního průčelí jednolodní stavby kostela (její krovy byly dendrochronologicky datovány do roku 1590) a k zásahům do fasády – na severní straně lodi se průběžným opadáváním mladších omítek odhalují fragmenty nadokenního pásu sgrafitového pletence. Předsíň byla mezi severní stěnu věže a severní část západního průčelí kostela vestavěna zřejmě na počátku 17. století (vzhledem k absenci pramenů musíme na dobu vzniku usuzovat podle tvarosloví štuku). Roku 1568 získal manství s kostelem od olomouckého biskupství lénem Ondřej Puchomíř z Puchamu a v roce 1590 přešlo na Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy, aby je Jan Jiří Štrejn roku 1619 zase ztratil. Kostel v té době pravděpodobně spravovali luteránští kněží. V SHP (Jirásko – Břicháček 2011, s. 34) bylo poukázáno na analogie s manýristickými výzdobami v Jindřichově Hradci (kostely sv. Kateřiny a sv. Máří Magdaleny, měšťanské domy). Zjevná vazba na nedaleké Uherčice, vlastněné rovněž rodem Štrejnů (a potažmo na dílenský okruh štukatérů činných na přelomu 16. a 17. století na jejich zámku v rakouské Švarcenavě), byla prokázána mj. i exaktními metodami – měřením otisků pocházejících z týchž forem (Kovářík – Míchalová – Tišlová 2020). Štuky shodné profilace byly identifikovány rovněž v předsíni kostela zu Maria Himmelfahrt am Berge v Raabs an der Thaya na panství, které patřilo po staletí zase rodu Puchheimů. Vytažené hřebínky křížové klenby předsíně – drobné místnosti o zhruba čtvercovém půdorysu – zdobí otiskovaný štukový dekor střídajících se dubových a lipových ratolestí, ohraničený pásy vejcovce a perlovce prokládaného válečkem. Na křížení žeber najdeme čtyřlist, ve středu klenebních kápí plastické dvanáctilisté rozety (dvě rotující, dvě statické), v patách klenby okřídlené andílčí hlavy doprovázené po stranách reliéfy lvích hlav.
|
Technika štuku |
---|
vytlačovaný štuk |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie (stávající stav) |
Popis povrchových úprav |
---|
V roce 1952, poté, co nebyla opravu provádějící štukatérskou hutí nalezena žádná polychromie, došlo k očištění výzdoby až na čistý štukový povrch. Aktuální průzkum však odhalil drobné fragmenty starší narůžovělé polychromie navazující bezprostředně na povrch štuku – z chemicko-technologického průzkumu vyšlo nicméně najevo, že tato polychromie s největší pravděpodobností není primární barevnou povrchovou úpravou (Kovářík – Míchalová – Tišlová 2020, s. 328). Stran růžového lazurního zabarvení klenby a stěn místnosti došli autoři restaurátorského průzkumu k závěru, že jde spíše o špatně omyté depozity vzniklé při stavebních pracích, než o otisk starší polychromie (Kovářík – Krajíček – Míchalová 2019, nestr.). |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické zásahy / opravy |
---|
Předsíň byla opakovaně opravována, třebaže žádný ze zásahů není zdokumentován ani popsán (jedna z oprav spojených s výmalbou je doložena například v roce 1908). Při opravě v polovině 20. století byly zcela odstraněny povrchové úpravy štuku, respektive silné druhotné vrstvy, které zastíraly původní modelaci (při tomto razantním čistění došlo lokálně k poškození povrchu štuku). Zároveň byly zřejmě na jižní stěně osazeny sádrové odlitky lvích hlav ze severozápadního rohu místnosti (dochoval se na nich separant použitý k sejmutí formy). Z počátku roku 2019 pochází dokumentace restaurátorského průzkumu, která podrobně popisuje soudobý stav štuku. |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Použité dokumentační techniky | |
---|---|
|
|
Výstupy dokumentačních technik |
---|
3d model můžete tažením myši se stisknutým levý tlačítkem otáčet, kolečkem pak přibližovat nebo oddalovat.
Dešná, kostel sv. Jana Křtitele, vstupní předsíň, konzola na severovýchodní straně vstupní předsíně (VK, prosinec 2018). |
Literatura |
---|
Zdeněk Kovářík – Zdeňka Míchalová – Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče 80, č. 3–4, 2020, s. 313–329. Emanuel Poche, Umělecké památky Čech, svazek 1, A–J, Praha 1977, s. 255–256. Bohumír Smutný, heslo Dešná, in: Vladimír Nekuda (ed.), Vlastivěda moravská.Moravskobudějovicko, Jemnicko, Brno 1997, s. 728–731. Gregor Wolny, Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften, Brünner Diöcese, II. Abtheilung, III. Band, Brünn 1860, s. 324–328. |
Prameny |
---|
NPÚ, ÚOP v Brně, Archiv bývalého Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko, fond sakrální památky, kart. Dešná, nefol. Původní evidenční list kulturní památky, 1963, dostupné z https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=849740 (vyhledáno 17.11.2021). Luděk Jirásko – Pavel Břicháček, Kostel sv. Jana Křtitele. Dešná (okres Jindřichův Hradec). Stavebně historický a uměleckohistorický průzkum, Praha 2011, dostupné v archivu římskokatolické farnosti v Jemnici. Zdeněk Kovářík – Vojtěch Krajíček – Zdeňka Míchalová, Dokumentace restaurátorského průzkumu. Štuková výzdoba předsíně kostela Narození Jana Křtitele v Dešné u Dačic, Chotěbudice 2019. |
Kostel Narození sv. Jana Křtitele ‒ Dešná obsahuje tato díla: