Kaceřovský zámek byl vybudovaný na základech poničené gotické tvrze za dohledu stavebníka, tyrolského šlechtice a sekretáře České komory Floriána Gryspeka z Gryspachu, který po roce 1540 inicioval rozsáhlý architektonický projekt přestavby, která trvala následující téměř dvě desetiletí (Sedláček 1905, 114). Na stavbě zámku se podíleli mistři vlašské kolonie vedeni architektem Giovannim de Stazio, který sídlu vtiskl rysy italské renesanční palácové architektury. Stavba je dnes považovaná za první renesanční zámek v Čechách. Po roce 1623 se zámek navrátil do majetku cisterciáckého kláštera v Plasích, v nimž byl až do josefínských reforem, po kterých se v roce 1826 dostal do správy rakouského státního kancléře Klementa Václava Metternicha. (Muk/Lancinger, 1969). V roce 1912 byl chátrající zámek postižen devastujícím požárem, po kterém se dostal do soukromých rukou, v nichž s různě dlouhými prodlevami je dodnes a současní majitelé pracují na rekonstrukci celého objektu.

Čtyřkřídlý zámek byl vystavěn na nepravidelném čtvercovém půdorysu. Budova blokového a masívního charakteru je po stranách hlavního průčelí na východní straně doplněna nárožními rizality.

Z umělecko-historického hlediska byly za zvláště hodnotné shledávány dnes již zaniklé interiérové krby, jejichž dymníky byly dekorovány štukovou výzdobou. Původní podobu zmíněné štukové dekorace dnes zprostředkovávají již jen historické nákresy a fotodokumentace. Interiérové prostory zámku byly vytápěny dvěma typy krbových systémů. Jedním byly krby s představenou architektonickou konstrukci dymníku, jehož kladí spočívalo na postranních konzolách a druhým typem byly krby tvořeny nikami ve zdi s poměrně jednoduchým krbovým ostěním a profilovanou římsou. (Fiřt/Gája, 2021) Štukový dekor se prokazatelně nacházel zejména na krbu situovaném v přízemí jižního křídla na místě bývalé kuchyně a také v prvním patře severního zámeckého křídla.

V prvním patře severního zámeckého křídla se ve zdi nacházel prostý krbový otvor, který byl po stranách obložen profilovaným ostěním dekorovaným perlovcovým dvouřadem, nad kterým dvojice postranních volutových konzol vynášela pískovcovou římsu. Nad římsou bylo vyzděné čelo dymníku, na němž se vynímalo štukové zrcadlo po stranách zdobené dvojicemi plastických volut s palmetami. Zmíněné štukové články dekorativního charakteru byly vytvořeny technikou vytlačování do formy s dodatečnou modelací a následně upevněny do maltového podkladu na čele krbového dymníku.