Robert Gája, Jan Fiřt, Zámek Kaceřov, Štuková plastická výzdoba krbu v přízemí jižního křídla, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/971, vyhledáno 21. 11. 2024. |
Zámek Kaceřov, Štuková plastická výzdoba krbu v přízemí jižního křídla(č. 971) |
---|
štukové kartuše |
Památkově chráněno, č. úskp: 11239/4-1291, Památkový katalog |
Vlastník: soukromý |
Umístění |
---|
krb v přízemí jižního křídla |
Anotace |
---|
V interiérech kaceřovského zámku se na krbových dymnících nacházel pozoruhodný štukový dekor. Původní podobu zmíněné výzdoby dnes zprostředkovávají zejména historické nákresy a fotodokumentace. Prostory zámku byly vytápěny dvěma typy krbových systémů. Jedním typem byl kupříkladu krb situován v přízemí jižního křídla, který tvořila představena architektonická konstrukce dymníku zdobená detailně propracovanými štukovými kartušemi. |
Abstract |
---|
In the interiors of the castle, the fireplace extensions were decorated with remarkable stuccos. The original appearance of the destroyed decoration is nowadays conveyed mainly by historical drawings and photo documentation. For example, there were sophisticated relief cartouches on the extensions. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Plzeňský | Plzeň-sever | Kaceřov |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Kaceřov 1 | Kaceřov/1 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
1552 | 1552 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›antropomorfní, dekorativní›ornamentální |
Uměleckohistorický popis |
---|
Kaceřovský zámek byl vybudovaný na základech poničené gotické tvrze za dohledu stavebníka, tyrolského šlechtice a sekretáře České komory Floriána Gryspeka z Gryspachu, který po roce 1540 inicioval rozsáhlý architektonický projekt přestavby, která trvala následující téměř dvě desetiletí (Sedláček 1905, 114). Na stavbě zámku se podíleli mistři vlašské kolonie vedeni architektem Giovannim de Stazio, který sídlu vtiskl rysy italské renesanční palácové architektury. Stavba je dnes považovaná za první renesanční zámek v Čechách. Po roce 1623 se zámek navrátil do majetku cisterciáckého kláštera v Plasích, v nimž byl až do josefínských reforem, po kterých se v roce 1826 dostal do správy rakouského státního kancléře Klementa Václava Metternicha. (Muk/Lancinger, 1969). V roce 1912 byl chátrající zámek postižen devastujícím požárem, po kterém se dostal do soukromých rukou, v nichž s různě dlouhými prodlevami je dodnes a současní majitelé pracují na rekonstrukci celého objektu. Čtyřkřídlý zámek byl vystavěn na nepravidelném čtvercovém půdorysu. Budova blokového a masívního charakteru je po stranách hlavního průčelí na východní straně doplněna nárožními rizality. Z umělecko-historického hlediska byly za zvláště hodnotné shledávány dnes již zaniklé interiérové krby, jejichž dymníky byly dekorovány štukovou výzdobou. Původní podobu zmíněné štukové dekorace dnes zprostředkovávají již jen historické nákresy a fotodokumentace. Interiérové prostory zámku byly vytápěny dvěma typy krbových systémů. Jedním byly krby s představenou architektonickou konstrukci dymníku, jehož kladí spočívalo na postranních konzolách a druhým typem byly krby tvořeny nikami ve zdi s poměrně jednoduchým krbovým ostěním a profilovanou římsou. (Fiřt/Gája, 2021) Štukový dekor se prokazatelně nacházel zejména na krbu situovaném v přízemí jižního křídla na místě bývalé kuchyně a také v prvním patře severního zámeckého křídla. V přízemí jižního zámeckého křídla, na místě bývalé kuchyně, byl situován krbový dymník s pozoruhodným štukovým dekorem, jehož široká základna zabezpečovala odvádění kouře z kuchyňského ohniště. Monumentální dymník dlátovitého tvaru byl do klenební plochy nad ním ukotven vertikálními železnými táhly. Čelní plocha dymníku byla po obvodu dekorována ornamentálním pásem tvořeným kombinací perlovce a meandrů a centrální část zdobily dvě štukové kartuše, nad kterými byl doplněn letopočet MDLII (1552) lemovaný štukovou lištou. K zničení krbu došlo zřejmě již před polovinou 20. století. |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie (stávající stav) |
Historické fotografie |
---|
Ikonografické prameny |
---|
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Carl Laužil, Schloss Kacerov in Böhmen. Mittheilungen der Kaiserl. Königl. Central-Comission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst und Historischen Denkmale. Jg. 7, Bd. 1. Wien 1881, s. 17–25. August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého. 13. díl. Plzeňsko a Loketsko, Praha 1905. Antonín Podlaha, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kralovickém. Praha 1912, s. 30-43. Emanuel Poche (et al.), Umělecké památky Čech, svazek 2, K–O, Praha 1978, s. 9. Pavel Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 2001. Milan Novobilský, Gotická věž tvrze na zámku v Kaceřově. In Dějiny staveb. Plzeň 2006, s. 85–93. Petr Rožmberský, Milan Novobilský, Gotická tvrz a zámecká pevnost Kaceřov, Plzeň 2007. Martina Víšková, Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio, (Diplomová práce, Univerzita Karlova. Katolická teologická fakulta. Ústav dějin křesťanského umění) Praha 2014. Petr Kolář, Zámek Kaceřov v pramenech historické ikonografie. In Památky západních Čech. 6–7. Plzeň 2017, s. 7–15. |
Prameny |
---|
Jan Muk, Luboš Lancinger – Kaceřov. Stavebně historický průzkum zámku. Praha, Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů, 1969. NPÚ, ÚOP v Plzni, signatura O 037-4-2094, T 038-4-7874, D 699. |
Odkazy |
---|
Jan Fiřt, Robert Gája, Štuková plastická výzdoba krbů na zámku v Kaceřově, Památky západních Čech, VIII, 2021, s. 33-41. |
Zámek Kaceřov obsahuje tato díla: