Dvoupatrový měšťanský dům čp. 47 na Hlavním náměstí v Krnově je v jádru renesanční stavbou z 16. století s dochovanou původní dispozicí. Objekt byl v 19. století klasicistně upraven a na počátku 20. století pak byly jeho prostory adaptovány pro potřeby tiskárny (Michl 1963).

V přízemí se nachází valeně klenutá síň s koutovými výsečemi zdobená štukem, osvětlená dvojicí oken směřujících do náměstí. Štukový dekor klenby spočívá v profilovaném žebrování, které zdůrazňuje jak hrany výsečí, tak i vrcholnici, na níž se žebra sbíhají do tří kruhových medailonů, jejichž plochu vyplňuje vrstva štuku. Žebra mají stejný profil jako štukatura krnovského domu čp. 11 na Hlavním náměstí – tj. ostrý břit lemovaný oblounem – a vybíhají z římsových konzol, přičemž ty v kratších čelech klenby jsou zakončeny menším, organicky zakřiveným trojúhelným útvarem. Právě tuto drobnou část štukatury považuje Haničák za druhotný doplněk, jenž s původním renesančním řešením nesouvisí (Haničák 2015, s. 133).