| Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, pracovna Petra Voka („Sklípek“), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/953, vyhledáno 3. 12. 2024. |
| Státní zámek Kratochvíle, pracovna Petra Voka („Sklípek“)(č. 953) |
|---|
| figurální a dekorativní štuková výzdoba sálu |
| Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog |
| Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1 |
| Umístění |
|---|
| sál v 1. patře, východní část |
| Anotace |
|---|
| Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvl. malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabího Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009. |
| Abstract |
|---|
| The stucco decorations of the Rosenbergs' villa Kratochvíle, created around 1590, represent a unique example of the complex interior decoration of a late Renaissance country house. They not only reflect the high artistic standard, the connection with architecture and other art forms, especially paintings, but above all they express the high demands of the builder - Vilém of Rosenberg, the highest purgrave of the Bohemian Kingdom (†1592). The stucco decorations were signed by Antonio Melana from Arogno in northern Italy (†1594?). The partially polychrome and gilded decorations were restored in 2006-2009. |
| Kraj | Okres | Obec |
|---|---|---|
| Jihočeský | Prachatice | Netolice |
| Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
|---|---|
| Petrův Dvůr 5 | Netolice/2710 |
| Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
|---|---|---|
| 1589 | 1589 |
| Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
|---|
| Antonio Melana |
| Charakter díla |
|---|
| dekorativní›vegetabilní |
| Uměleckohistorický popis |
|---|
Místnost prvního patra je v inventářích z přelomu 16. a 17. století označena jako „komora“. V době vlády Petra Voka mohla sloužit jako jeho pracovna či oblékárna. Z místnosti bylo možné sejít obslužným vedlejším vřetenovým schodištěm do přízemí nebo vystoupat k podkrovním pokojům fraucimoru. Štuky sledují konstrukční schéma klenby (hrany, patu) - dominují tedy horizontální linie a křížové obrazce v podobě lišt, dekor tvoří akant, vejcovec a perlovec, v místě vrcholů křížových kleneb jsou svorníky v podobě rozet. Zaujme monochromní kolorování částí dekorů výrazným zeleným pigmentem. |
| Technika štuku |
|---|
| Modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk doplněný o kolorování zeleným pigmentem. |
| Materiálová skladba štuku |
|---|
| Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno, původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nachází, kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm, s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1. |
| Povrchové úpravy |
|---|
| monochromie (stávající stav) |
| Popis povrchových úprav |
|---|
| Tenký bílý nátěr může pocházet ze zatažení povrchu štuku vodou či vápenným mlékem. Kolorování částí dekorů (profily žeber, části vtlačovaných dekorativních lišt) je provedeno výrazným zeleným pigmentem (zářivý tón může být způsoben alterací). |
| Původnost |
|---|
| Původní stav s druhotnými zásahy |
| Historické zásahy / opravy |
|---|
1952–1953: očištění od nátěrů a nespecifikované restaurování (Rudolf Kabeš, Alois Tintěra) 1958-1960: restaurování spočívalo ve stabilizaci statických poruch a ve východní části též v odstraňování a izolování skvrn prosáklých od zatékání do krovu (Vladislav Turský, Karel Čermák, Miroslav Kolář) 2006–2009: projekt "Renesance renesance" – restaurování všech interiérů vily, revize doplňků figurálních částí dle grafických předloh (Jan Brabec, Kateřina Krhánková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal, ad.) |
| Zjištěný stav zachování |
|---|
| dobrý (po restaurování) |
| Fotodokumentace současného stavu |
|---|
|
| Literatura |
|---|
Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331. Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170. Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013), s. 63–80. Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39. Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281. |
Státní zámek Kratochvíle obsahuje tato díla: