Zuzana Křenková, Radnice – Chomutov, tzv. Rytířský sál, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/749, vyhledáno 22. 2. 2024.
Radnice – Chomutov, tzv. Rytířský sál(č. 749)
Valená klenba s komunikujícími rámy
Památkově chráněno, č. úskp: 44115/5-885, Památkový katalog
Vlastník: Statutární město Chomutov, Zborovská 4602, 43001 Chomutov
Umístění
Hala ve druhém podlaží budovy radnice (tzv. Rytířský sál)
Chomutov, radnice, tzv. Rytířský sál (David Svoboda, 2020)
Anotace
Původní raně gotická komenda německých rytířů s kostelem sv. Kateřiny byla mnohokrát upravována – během 15. a 16. století na feudální sídlo a od počátku 17. století pro potřeby městské správy. Renesanční přestavba sídla byla ukončena v závěru 16. století za Jiřího Popela z Lobkovic. Starší půdorysná osnova stavby byla fixována nově provedenými klenbami. Hala a trojice přilehlých prostor východní části dispozice druhého podlaží objektu získaly během této stavební úpravy zaklenutí s geometrickým štukovým dekorem. Klenby s tzv. komunikujícími rámy byly provedeny na konci 80. či na počátku 90. let 16. století.
KrajOkresObec
Ústecký ChomutovChomutov
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Náměstí 1. máje 1Chomutov I/1
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
do roku 1594 (?) 15881594
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Mimořádně komplikované dějiny chomutovské radnice sahají až do doby po polovině 13. století. Původní raně gotická komenda německých rytířů s kostelem sv. Kateřiny byla mnohokrát upravována – během 15. a 16. století na feudální sídlo a od počátku 17. století pro potřeby městské správy. Dvoupodlažní objekt nepravidelného půdorysu nese stopy četných stavebních period, které završila historizující přestavba realizovaná v 19. století. Pro podobu budovy jsou určující zejména stavební úpravy, které byly realizovány v několika etapách od konce 15. do konce 16. století. Výrazné, ještě goticko-renesanční stavební změny jsou spojeny s pány z Veitmile, kteří měli objekt v držbě od konce 15. do doby po polovině 16. století. Poslední velká přestavba spadá do doby, kdy bylo sídlo v majetku Lobkoviců. Do rukou Bohuslava Felixe z Lobkovic a na Hasištejně se Chomutov dostal v roce 1571. Po jeho smrti roku 1583 město krátce držel jeho syn Bohuslav Jáchym, který jej však v roce 1588 s dalšími statky vyměnil se svým příbuzným Jiřím Popelem z Lobkovic. V majetku Jiřího Popela bylo až do konfiskace roku 1594.

Během lobkovické držby objekt dostal v zásadě definitivní podobu. Změny nastaly zejména v interiéru. Dotkly se jak prostoru kostela sv. Kateřiny, kde ke dvěma starším oratořím přibyla třetí, tak zámeckých komnat. Starší půdorysná osnova byla fixována nově provedenými klenbami. Několik prostor druhého podlaží bylo během této stavební úpravy opatřeno zaklenutím s geometrickým štukovým dekorem. Přesnou dataci provedení klenutí haly a trojice přilehlých prostor východní části dispozice objektu nelze doložit písemnými prameny. Vzhledem k charakteru štukového dekoru s tzv. komunikujícími rámy lze však tvrdit, že byly klenby provedeny až v závěru lobkovické držby Chomutova na konci 80. či na počátku 90. let 16. století.

Hala v prvním patře zámku (v půdorysu označena č. 46) odpovídá svou velikostí a polohou vnitřnímu západnímu traktu v přízemí. Prostor je osvětlen od severu velkým sdruženým renesančním oknem a překlenut valenou klenbou. Obě delší stěny haly ukončuje široká odstupněná římsa, na které spočívá zaklenutí rozdělené širokými rámy na kazety. Střední vrcholové kazety mají tvar protáhlých oválů, jimž po stranách odpovídají menší čtvercová pole. Čtvercová a oválná pole jsou propojena krátkými žebry, které vytváří střední síť polygonů. Stěny prostoru a jednotlivá štuková pole klenby vyplňovaly renesanční malby. Zůstal z nich zachován jen lobkovický znak ve středním vrcholovém poli a zlomky šedobílých ornamentálních výplní ve čtvercových postranních polích. Zbytky maleb byly odkryty při obnově prostoru na konci 19. století. Znakové pole bylo naposledy restaurováno v roce 2004 (Razimová – Cibulková 2004). Ze sondáže provedené i na štukovém rámu malby je zřejmé, že původní omítková vrstva rámu byla opatřena světle šedým nátěrem. 

Technika štuku
Tažené profily
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Sondáž provedená na centrálním oválném štukovém rámu klenby (Razimová – Cibulková 2004) prokázala, že původní omítková vrstva rámu byla opatřena světle šedým nátěrem. Ten byl později přetažen zažloutlým vápenným nátěrem, na kterém se zachovalo více mladších hlinkových nátěrů a současný bílý vápenný nátěr. Stěny prostoru a jednotlivá štuková pole pokrývaly renesanční nástěnné malby, ze kterých se zachovaly jen fragmenty ve čtvercových polích a znak ve středním oválném poli klenby.
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Malba s lobkovickým znakem ve středním oválném poli klenby byla restaurována v roce 2004 (Razimová – Cibulková 2004). 

Zjištěný stav zachování
dobrý (po restaurování)
Fotodokumentace současného stavu
Chomutov, radnice, Rytířský sál, klenba (David Svoboda, 2020)
Chomutov, radnice, Rytířský sál, klenba (David Svoboda, 2020)
Chomutov, radnice, Rytířský sál, detail klenby (David Svoboda, 2020)
Chomutov, radnice, Rytířský sál, detail klenby nad oknem (David Svoboda, 2020)
Chomutov, radnice, Rytířský sál, detail malby (David Svoboda, 2020)
Současná plánová dokumentace
Půdorys 2NP. Zdroj: Dobroslava Menclová, Stavebně historický průzkum. Chomutov, kostel sv. Kateřiny a radnice, 1967.
Literatura

Josef Opitz, Die Kirchen von Komotau, Unsere Heimat I, 1923.

Anton Gnirs, Wandmalereien in Stadtscholss zu Komotau, Unsere Heimat IV, 1926, s. 92.  

Josef Opitz, Das Komotauer Rathaus, in: Veröffentlichungen der Museumsgesellschaft Komotau. Kunstgeschichtliche Reihe, Komotau 1932.

Rudolf Anděl, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984, s. 171–174.

Jaroslav Pachner, Radnice města Chomutova, její proměny v průběhu staletí, Památky, příroda, život. Vlastivědný čtvrtletník Chomutovska XXIV, 1992, č. 3, s. 70–76.

August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. XIV, Praha 2000, s. 317–322.

Jaroslav Pachner, Komenda, zámek a radnice v Chomutově, in: Ústecký sborník historický, Ústí nad Labem 2004, s. 233–247.

Prameny

Ludmila Razimová – Jana Cibulková, Restaurátorská zpráva. Průzkum, restaurování a částečná rekonstrukce výzdoby Lobkovického znaku v rytířském sále v 1. patře radnice v Chomutově na náměstí 1. Máje č. p. 1, Praha 2004. Uloženo na NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.

Dobroslava Menclová, Stavebně historický průzkum. Chomutov, kostel sv. Kateřiny a radnice, 1967. Uloženo na NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.

Radnice – Chomutov obsahuje tato díla: