Lucia Krajčírová, Zámek Kuřim, Místnost v 1. patře, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/573, vyhledáno 12. 10. 2024.
Zámek Kuřim, Místnost v 1. patře(č. 573)
Geometrizující štuková klenba místnosti
Památkově chráněno, č. úskp: 13870/7-781, Památkový katalog
Vlastník: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kuřim, s.r.o.
Umístění
Klenba místnosti v prvním patře jihovýchodního křídla zámku
Kuřim, zámek, klenba místnosti v prvním patře jihovýchodního křídla (Lucia Krajčírová, 2018)
Anotace
Místnost s renesanční klenbou se nachází na východní straně jižního křídla tzv. Starého zámku, který vystavěl v letech 1592–1594 mistr Antonio Paris za účasti kameníka Franze. Na konci 19. století se zámek rozrostl o další křídlo, tzv. Nový zámek zbudovaný v historizujícím stylu navazujícím na renesanční část. Z prvního patra renesanční arkádové lodžie se vstupuje do místnosti čtvercového půdorysu, která je sklenuta zrcadlovou klenbou s výsečemi s vpadlými výplněmi ve tvaru srdce.
Abstract
The room with a renaissance vault is located on the eastern side of the southern wing of the so-called Old Castle, which was built between 1592 and 1594 by the master builder Antonio Paris with the participation of the stonemason Franz. At the end of the 19th century, the castle was enlarged by another wing, the so-called New Castle, built in the style of historicism. From the first floor of the Renaissance arcaded loggia, one enters a room with a square plan, which is glazed with a mirrored vault with heart-shaped stucco panels.
KrajOkresObec
Jihomoravský Brno-venkovKuřim
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Křížkovského 48Kuřim
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1592 až 1594 1592 to 1594
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Antonio Paris
,
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
kameník Franz
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Renesanční podoba zámku v Kuřimi vznikla radikální přestavbou starší tvrze Zikmunda Nekeše z Landeka, jejíž pozůstatky jsou dodnes čitelné v přízemí východního křídla tzv. Starého zámku. V roce 1547 odkoupilo panství Kuřim město Brno, pod jehož správou (mezi lety 1592–1594) došlo k zásadní přestavbě. Dle dochovaných archivních pramenů zámek projektoval brněnský stavitel Antonio Paris, s nímž spolupracoval kameník, v pramenech uvedený jako Francz. Zámek byl opatřen arkádovou lodžií, která se kolem přelomu století s oblibou uplatňovala u podobného stylu staveb (Antonín Paris o několik let později vedl stavbu arkádového zámku v Ivanovicích na Hané). V renesanční podobě, s menšími opravami po třicetileté válce, zámek zůstal až do poloviny 19. století. V tu dobu zámek opustili úředníci správy městských statků a nové využití zámku coby dívčího sirotčince vedlo k rozsáhlé přestavbě. V letech 1888–1889 bylo zbořeno předzámčí a na jeho základech vzniklo nové křídlo zámku. Současně byla přizpůsobena i fasáda tzv. Starého zámku.

Jihovýchodní nároží tzv. Starého zámku ve svém prvním patře skrývá renesanční zrcadlovou klenbu s výsečemi. Jedná se o nejreprezentativnější prostor zámku s geometrickým štukovým dekorem. Vrchol klenby zdobí obdélné vpadlé štukové zrcadlo, z jehož rohů jsou vedeny hladké štukové pásy. Výseče klenby jsou lemovány jednoduchými štukovými hřebínky sbíhajícími se u lemu zrcadla. V každé výseči je vpadlé pole ve tvaru srdce s profilovanou hranou. Podobný motiv srdce se dále vyskytuje například na zámcích v Dolních Kounicích, v Bučovicích nebo na klenbách Schwanzova domu v Brně (k tomuto typu dekorací viz Jakubec 2002 a Řezníčková 2020).  

Technika štuku
Vpadlé výplně, vytažené hřebínky, štukové lišty
Povrchové úpravy
monochromie
Původnost
Nelze posoudit
Fotodokumentace současného stavu
Kuřim, zámek, jihovýchodní křídlo zámku (Lucia Krajčírová, 2019)
Kuřim, zámek, jihovýchodní zámku, klenba místnosti prvního patra (Lucia Krajčírová, 2019)
Kuřim, zámek, jihovýchodní křídlo zámku, klenba místnosti prvního patra(Lucia Krajčírová, 2019)
Kuřim, zámek, jihovýchodní křídlo zámku, klenba místnosti prvního patra, detail vpadlého pole (Lucia Krajčírová, 2019)
Literatura

Jan O. Eliáš, Pozdně renesanční zámek v Kuřimi, in: Památková péče a ochrana přírody v Jihomoravském kraji. 30 let krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, Brno 1989, s. 46–55.

Ondřej Jakubec, Motiv srdce v pozdně renesančních štukaturách Moravy a Polska, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica, Historia artium IV. Sborník k osmdesátým narozeninám prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc., Olomouc 2002, s. 297–324.

Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996, s. 209.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, svazek 2. J–N, Praha 1999, s. 288–290.

Prameny

Archiv města Brna, Velkostatek Kuřim H1, inv. č. 1840, kart. 121.

Jan O. Eliáš, Zámek Kuřim, stavebně historický průzkum, SÚRPMO Brno, 1982.

Veronika Řezníčková, Dekorativní štukatérství na Moravě v letech 1550–1620. Mezi místní tradicí a recepcí italských vzorů (magisterská diplomová práce), Seminář dějin umění FF MU, Brno 2020.

Zámek Kuřim obsahuje tato díla: