Josef Faltičko, Zámek Třemešek, místnost v přízemí 3, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/941, vyhledáno 24. 11. 2024. |
Zámek Třemešek, místnost v přízemí 3(č. 941) |
---|
geometrický dekor |
Památkově chráněno, č. úskp: 30576/8-1069, Památkový katalog |
Vlastník: Obec Dolní Studénky 99, 78820 Dolní Studénky; Třemešek, z. ú., Králec 3, 78820 Dolní Studénky |
Umístění |
---|
přízemí zámku |
Anotace |
---|
Sídlo Jana Bukůvky z Bukůvky bylo dokončeno v roce 1587. Z této doby se dochovala štuková výzdoba celkem pěti kleneb v přízemí v podobě vpadlých geometrických obrazců. Povrch je opatřen monochromním bílým nátěrem. |
Abstract |
---|
This residence of Jan Bukůvka of Bukůvka was finished in 1587. The stucco decoration preserved from those days can be found on five vaults on the ground floor (in the form of sunken geometric motifs). The surface was coated with monochrome white paint. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Olomoucký | Šumperk | Dolní Studénky |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Králec 3 | Dolní Studénky/st. 4 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
kolem 1587 | 1587 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický |
Uměleckohistorický popis |
---|
Zámek Třemešek je dvoupatrová budova o devíti okenních osách v průčelí a třech po stranách, krytá nízkou valbovou střechou, a její ústřední část je vyvýšena o jedno patro s drobnou vížkou. Renesanční zámek Jana Bukůvky z Bukůvky byl dokončen v roce 1587 (Polách 2014, s. 39). Původně se jednalo o patrový objekt s lunetovou římsou, završený věžičkou. Druhé a třetí patro včetně vížky vznikly až v rámci historizující přestavby (1857–1861), která dala zámku současný vzhled (Polách 2014, s. 134–135). Ve druhé polovině minulého století byl objekt nevhodně adaptován pro účely internátu zemědělského učiliště (Polách 2014, s. 167) a po požáru roku 2018 je nyní nově zrestaurován. Nejcennějším dochovaným prvkem je pozdně renesanční pískovcový portál s postavami Jana Bukůvky z Bukůvky a jeho manželky Ester Syrakovské z Pěrkova (Polách 2014, s. 39–41). Renesanční štuková výzdoba se dochovala v přízemí zámku. V severní části přízemí se nacházejí čtyři místnosti. V severovýchodním nároží je necková klenba s obíhající profilovanou římsou a ústředním obdélným zrcadlem. Klenební pole jsou zdobena vpadlými hexagony (na kratších stranách vždy jeden a na delších tři) s profilovanými hranami (Šelemba 2016, s. 14, 16–17, 19, 22). Štuková výzdoba zámku Třemešek nevyniká nad běžný rámec dobové produkce. Je velmi blízká štukaturám východního křídla zámku v Bučovicích a Schwanzova domu v Brně, které vznikly v přibližně stejném období, a lze se tak domnívat, že se zřejmě jednalo o tutéž dílnu. Z restaurátorských průzkumů nebyly ani v jedné z místností nalezeny stopy po renesanční malířské výzdobě. Odhalena byla pouze nejstarší jednovrstvá vápenná omítka s hnědo-šedým nátěrem na povrchu. Štuková výzdoba byla restaurována v souladu s doporučeními Národního památkového ústavu. |
Technika štuku |
---|
vpadlé výplně |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie (stávající stav) |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické zásahy / opravy |
---|
Nevhodné úpravy z 20. století |
Zjištěný stav zachování |
---|
dobrý (po restaurování) |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Drahomír Polách, Historie zámku a panství Třemešek, Štíty 2014. Jaroslava Šubrtová, Zámek Třemešek u Šumperka v šestnáctém a první polovině sedmnáctého století (diplomová práce), Historický ústav FF UJEP, Brno 1984. |
Prameny |
---|
Michal Šelemba, Orientační restaurátorský průzkum v interiéru a na fasádě zámku Třemešek u Šumperka, Žatec 2016. (Spisovna NPÚ ÚOP Olomouc – pracoviště Šumperk) |
Zámek Třemešek obsahuje tato díla: