Lucia Krajčírová, Zámek Rosice, místnost č. 224, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/899, vyhledáno 10. 2. 2024.
Zámek Rosice, místnost č. 224(č. 899)
Dekorativní štuková výzdoba klenby, tzv. komunikující rámy
Památkově chráněno, č. úskp: 28272/7-941, Památkový katalog
Vlastník: Město Rosice, Palackého nám. 13, 665 01 Rosice
Umístění
Štuková klenba třetího sálu č. 224 prvního patra severního křídla zámku.
Rosice, zámek, třetí sál č. 224, klenba se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, listopad 2020)
Anotace
Zámek v Rosicích u Brna patří k zámkům arkádového typu, rod pánů ze Žerotína ho vybudoval na základech středověké tvrze postupně v druhé polovině 16. století. V roce 1618 vznikla štuková výzdoba ve třech sálech rukou štukatéra Hanse Falcka na objednávku Karla staršího ze Žerotína. Klenbu nejmenšího ze tří sálů zdobí geometrický vzorec oválů propojených lištami, tzv. komunikujících rámů.
Abstract
The chateau in Rosice near Brno belongs to the arcade-type chateaux. It was built in the second half of the 16th century by the family of the Lords of Žerotín on the grounds of a medieval fortress. In 1618, the stucco decoration in the three halls was created by the stucco artist Hans Falck on the order of Charles the Elder of Žerotín. The stuccowork belongs to the group of geometric stuccoes, combining communicating frames and rhythmic cartouches with heart motifs and carved rosettes.
KrajOkresObec
Jihomoravský Brno-venkovRosice
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Žerotínovo náměsti 1Rosice u Brna/st. 136/1
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1618 1618MZA Brno, G2, Nová sbírka, č. 472/2. Smlouva o provedení štukových dekorací, 11. 9. 1618.
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Hans Falck
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Rozměry
520,0 cm (S–J)
440,0 cm (V–Z)
553,0 cm (světlá výška)
Uměleckohistorický popis

Rosický zámek stojí na místě středověkého hradu, v náznacích dodnes patrného v ostění kamenných portálků a v hmotě nároží severního křídla. Raně renesanční přestavba za držení Dobeše Černohorského z Boskovic a Bohunky z Pernštejna je dodnes viditelná v jihovýchodní části přízemí, kde byl prostor opatřen valenou klenbou s výsečemi a hřebínkovým hvězdicovým dekorem. Od roku 1562 držel panství Rosice Jan starší ze Žerotína, který započal s přestavbou středověkého hradu na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Po jeho smrti se zámku ujal jeho syn Karel starší, jenž navázal ve stavebních aktivitách na svého otce a dokončil přestavbu zámku. Právě za jeho působení vznikly také nejvýznamnější interiérové dekorace v prvním patře zámku – malované grotesky a emblemata ve dvou sálech západního křídla a geometrické štukatury na klenbách tří místností v severním traktu. Kontakty na umělce Karlovi staršímu zprostředkovávali agenti, mimo jiné Jeroným Bonacina, který působil ve Vídni a který pravděpodobně do Rosic doporučil Hanse Falcka. Tento štukatérský mistr a vídeňský měšťan přijal od Karla staršího nabídku na výzdobu tří pokojů rosického zámku, jak nás informuje vzácně dochovaná smlouva podepsaná v Třebíči 11. září 1618.

Nejmenší z trojice místností se štukovými klenbami má zrcadlovou klenbu s obdélným rámem, z jehož rohů vybíhají lišty v délce celé klenební hrany. V jednotlivých kápích jsou pak umístěny ležaté ovály s lištami na principu komunikujících rámců. Analogie k obrazci ve druhé malé prostoře rosického zámku zase nacházíme v tzv. Stříbrokomoře zámku v Bučovicích (80. léta 16. století), ve Schwanzově domě v Brně (1596), dnes již neexistující klenbě jezuitské koleje v Brně (konec 16. století) či na zámku v Moravci (po roce 1595).

Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Původní plánová dokumentace
NPÚ ÚOP v Brně, archiv map a plánů
NPÚ ÚOP v Brně, archiv map a plánů
Fotodokumentace současného stavu
Rosice, zámek, severozápadní nároží zámku (Vojtěch Krajíček, listopad 2020)
Rosice, zámek, třetí sál č. 224 (Vojtěch Krajíček, listopad 2020)
Rosice, zámek, třetí sál č. 224 (Vojtěch Krajíček, listopad 2020)
Rosice, zámek, třetí sál č. 224, klenba se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, listopad 2020)
Literatura

Jaroslav Dytrych, Zámek Rosice, Rosice 2002.

Ladislav Hosák – Metoděj Zemek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Jižní Morava, Praha 1981, s. 204.

Ondřej Jakubec. Motiv srdce v pozdně renesančních štukaturách Moravy a Polska. In Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Philosophica. Philosophica - Aesthetica. 23, Historia artium. 4, Sborník k 80. narozeninám prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, 2002, s. 297-324.

Ondřej Jakubec, Skupina pozdně renesančních štukatur na Moravě, jejich styl a význam – možnosti a meze interpretace, Umění 51, 2003, č. 4, s. 278–291.

Tomáš Knoz, Šlechtická paměť v uměleckém ztvárnění moravských renesančních zámků, in: Václav Bůžek – Pavel Král (eds.), Paměť urozenosti, Praha 2007, s. 23–36.

Tomáš Knoz. Karel starší ze Žerotína. Stavebník a jeho stavitelé, Cour d´honneur, č. 1, 1998, s. 19–23.

Tomáš Knoz. Renesance a manýrismus na zámku v Rosicích, Rosice 1996.

Augustin Kratochvíl, Vlastivěda moravská. Ivančický okres, Brno 1904, s. 269–270.

Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001, s. 303–304.

Veronika Řezníčková, Štukové dekorativní systémy ve vzájemné symbióze. Recepce italských vzorů na Moravě, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 304–312.

Eva Šamánková, Architektura české renesance, Praha 1961, s. 51.

Prameny

Jan Eliáš, Zámek Rosice. Stavebně historický průzkum II. Architektonický rozbor vnitřního zámku. Textová část, Brno 1990.

Jan Eliáš, Zámek Rosice. Stavebně historický průzkum I. Dějiny zámku SHP, předzámčí. Textová část, Brno 1989.

Pavel Mrověc – Vojtěch Krajíček, Restaurátorský průzkum místností č. 222, 223 a 224 s geometrickou renesanční štukovou výzdobou na zámku v Rosicích u Brna, restaurátorská zpráva, Litomyšl 2021.

MZA Brno, G2, Nová sbírka, č. 472/2. Smlouva o provedení štukových dekorací, 11. 9. 1618.

Veronika Řezníčková, Dekorativní štukatérství na Moravě v letech 1550–1620. Mezi místní tradicí a recepcí italských vzorů (magisterská diplomová práce), Seminář dějin umění FF MUNI, Brno 2020.

Renata Tišlová, Chemicko-technologický průzkum vzorků, nástropní štuková výzdoba místnosti č. 222, zámek Rosice, Litomyšl 2021.