Tzv. Adamovo stavení (v pramenech též tzv. Nové stavení) je palácová stavba, jež byla založena již za Jáchyma z Hradce (1526–1565). V šedesátých letech 16. století stavbu vedl italský architekt Antonio Ericer. Po Jáchymově předčasné smrti byla výstavba přerušena a pokračovala až s mnohaletým odstupem za Adama II. z Hradce (1548–1596), který v roce 1580 uzavřel smlouvu na dostavbu s architektem Baldassarem Maggim z Arogna (†1619). Na stavbě se výraznou měrou podílel také kameník Antonio Cometta, švagr Baldassara Maggiho, v pramenech označovaný též jako Antonín Vlach (†1602), jenž vytvořil vstupní portál a u něhož byly objednány dva krby zhotovené podle jeho návrhu. Za vytvoření portálu Adamova stavení bylo Comettovi v roce 1589 zaplaceno 40 kop grošů.

Portál je tvořen bosovanou edikulou, která spočívá na soklech se lvími hlavami. Žulové kladí se dvěma štukovými lvími hlavami nesou zdvojené toskánské sloupy. V pozadí za sloupy se nachází mohutná bosáž, v níž jsou vyhloubeny dvě mělké niky se štukovými ženskými figurami. Nad sloupy se po stranách nachází dva trojúhelné tympanony, v nichž jsou osazeny značně poškozené štukové hlavy. Trojúhelné prvky svírají půlkruhovou supraportu se štukovými erby Adama II. z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Montfortu rámované vavřínovými věnci a doplněné ovocnými svazky.  

Ženské figury po stranách portálu zřejmě představují personifikace, ovšem jejich určení je nejednoznačné. Postava vlevo drží kalich, prokazatelně ale jde o novodobý doplněk. Postava vpravo je zcela bez atributu. S ohledem na reprezentativní charakter portálu lze uvažovat o tom, že se mohlo jednat o alegorie Víry a Spravedlnosti. V případě poškozených hlav v supraportě se uvažovalo o jejich ztotožnění s Adamem II. z Hradce a jeho manželkou Kateřinou z Montfortu, ovšem vzhledem ke stavu dochování musí jakákoliv interpretace zůstat pouze v rovině hypotézy (viz Dluhoš 2017).