Městský řadový dům byl vybudován v roce 1591 na místě původního středověkého stavení (Samek 1999,  s. 73–74). V průběhu rozsáhlé přestavby byla postavěna dolní dvoulodní síň, která zabírá celou šíři domu. Prostor mázhauzu domu je zaklenutý křížovou klenbou, která je uprostřed vynášená dvojicí masívních toskánských sloupů. Klenba je doplněná podélně a příčně taženými štukovými hřebínky, které se sbíhají k hlavicím sloupů a na bocích jsou zakončeny v římsových patkách. Patky vynášející klenební náběhy jsou dekorované reliéfem s hlavou divého muže, sluncem a merkou stavebníka s iniciálami SD a letopočtem 1591.

Z mázhausu vede klasicistní schodiště do centrální části domu, kterou tvoří vysoká síň. Převýšený prostor síně je zaklenutý zrcadlovou klenbou s výsečemi po jejím obvodu (Samek 1999, s. 73–74). Hrany klenby jsou zdobeny štukovými pásy, které tvoří plasticky modelované tvary kombinující motiv perlovce a vejcovce. Štukový dekor na centrálním zrcadle klenby vytváří souměrné pravoúhlé formy sdružených čtverců a obdélníků. Plasticky modelované štukové pásy lemují hrany náběhů klenby a končí v čabrakových konzolách. Štuková výzdoba vysoké síně je pojednaná monochromně bez dalších doplňků. Zaplněné hloubky štukového dekoru svědčí o mladších povrchových úpravách a nátěrových nánosech, které částečně zplošťují optický dojem z působivě modelovaných štukových detailů.

Raně klasicistní přestavba městského domu proběhla na přelomu 18. a 19. století.  K dalším stavebním úpravám v průběhu roku 1845, během kterého bylo dostavěno třetí patro.