Zdeňka Míchalová, Veronika Řezníčková, Vojtěch Krajíček, Kostel Nejsvětější Trojice - Běhařovice, presbytář, loď, vstupní předsíň, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/568, vyhledáno 28. 2. 2024.
Kostel Nejsvětější Trojice - Běhařovice, presbytář, loď, vstupní předsíň(č. 568)
dekorativní štuková žebra, pásové ornamenty, kazetování a solitérní rozety
Památkově chráněno, č. úskp: 21066/7-6202, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Běhařovice
Umístění
klenby presbytáře, lodi a předsíně.
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice (Zdeňka Míchalová, 2018)
Anotace
Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven roku 1596 jako evangelický chrám. Na klenbě v předsíni a jednolodí se nacházejí mohutná žebra s vytlačovaným štukem a různé rozety, přičemž největší koncentrace zdobných prvků (hlavičky beránků, komunikující rámy, rozety) je v presbytáři. V 18. století dostala klenba novou výmalbu a celkově byla klenba několikrát restaurována.
Abstract
The Church of Holy Trinity was built in 1596, probably as a non-Catholic church. The vault of the vestibule and nave has large ribs with extruded stucco decoration and various rosettes; however, most of the decorative items (lamb heads, communicating frames, rosettes, etc.) can be found in the chancel. The vault was repainted in the 17th century and has been restored several times to date.
KrajOkresObec
Jihomoravský ZnojmoBěhařovice
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
konec 16. století 1593 to 1596
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativnívegetabilní, dekorativnízoomorfní
Uměleckohistorický popis

Kostel Nejsvětější Trojice nechal postavit roku 1596 tehdejší majitel tavíkovického panství, původem rakouský šlechtic luterského vyznání Georg Christian Teufel z Gundersdorfu. Stavební historie objektu není přesně známa z důvodu nedostatku písemných zpráv. Dle data na původním zvonu s dedikačním nápisem patrona je známo datum dokončení stavby v roce 1596. V kostele byla situována hrobka zakladatele, z níž se zachovala pouze krycí deska s letopočtem 1597, monogramem a erbem stavebníka. Chrám byl tedy zřejmě od počátku zamýšlen jako pohřební.  Roku 1792 byla klenba presbytáře a kostelní lodi iluzivně vymalována Josefem Winterhalderem mladším.

Štukové dekorace se nacházejí už při vstupu do kostela – v předsíni průčelní věže – jde o mohutná štuková žebra zdobená vejcovcem, perlovcem, čepy a rozvilinami, v kápích klenby jsou navíc umístěny čtyři plné, jakoby „rotující“ rozety. Valenou klenbu samotné lodi zdobí rovněž masivní štuková žebra zvýrazňující hrany styčných výsečí, které se sbíhají do rozetových svorníků, a klenební pasy. Žebra vždy dosedají na římsové hlavice pilastrů a každá kápě disponuje třemi systematicky rozmístěnými rozetami. Téměř stejné rozety můžeme vidět i na honosně dekorované valené klenbě trojboce ukončeného presbytáře s lunetovým závěrem. Její líc člení oktogonální medailony či kazety vyplněné právě rozetami, které jsou sřetězené v horizontálním směru pomocí lišt. Ústřední části nad oltářem dominuje oválný rám s plastickým vějířovým motivem, v jehož středu se skví jakoby v aureole drobná štukem modelovaná hlava beránka. Beránek Boží představuje symbol odedávna připomínající oběť Ježíše Krista, zmiňovaný v evangeliu sv. Jana – „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.“ (Jan: 1, 29). Jeho umístění nad oltářem tak vizuálně doplňuje liturgii. Tytéž hlavičky se nacházejí také na triumfálním oblouku a při vrcholech oktogonů, čímž prostor mezi nimi uzavírají do šestiúhelných útvarů s dalšími rozetkami. Lišty mezi kazetami jsou pak lemovány palmetami. Původní renesanční výmalbu kostela upravil a dotvořil do dnešní podoby Josef Winterhalder mladší koncem 18. století (Samek 1994, s. 37).

Na základě podobnosti štukatur byla identifikována formálně blízká skupina, na kterých zřejmě pracovala stejná dílna. Konkrétně jde o loggii nedalekého zámku ve Slatině a o dnes již zaniklý kostel sv. Václava v Bítově. Všechny tři objekty pojí stejná profilace zdobných žeber a stejný typ rozet. V Bítově se nacházel také analogický oválný medailon s motivem dvou spojených palmet, ve Slatině jsou navíc konzoly tvořeny stejnými palmetami, jaké přiléhají k lištám na klenbě presbytáře v Běhařovicích. Zmíněné stavby patří do širší skupiny podobně vytlačovaných štuků, jež vznikly na přelomu 16. a 17. století v okruhu štukatérské dílny, která vytvořila rozsáhlé geometrické a ornamentální dekorace dolnorakouského zámku Schwarzenau (Kovářík – Míchalová – Tišlová 2020, s. 313–329). Celková koncepce architektury a základní rozvrh výzdoby mají svou obdobu v kostele bl. Juliány Colllalto v Brtnici, který vznikl v 80. letech16. století jako pohřební kostel Brtnických z Valdštejna a v první polovině 17. století byl barokizován (Borský 2014). Jeho presbytář je podobně akcentován kazetováním s rozetami ve vpadlých oktogonech.

Technika štuku
Vytlačovaný štuk
Povrchové úpravy
polychromie
Popis povrchových úprav
Celá klenba presbytáře je dnes blankytně modrá, s bílými štukovými rozetami a rámy s okrovými a šedavými detaily. V okru jsou vyvedeny také perlovce a palmety. Místo užití okrové barvy měl být perlovec v 70. letech 20. století pozlacen, vzhledem k finanční náročnosti techniky zlacení k tomu však nakonec nedošlo (Vasiľová 2017, s. 54).
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Výzdoba prošla několika restaurátorskými zásahy, v rámci nich došlo roku 1884 mimo jiné k zahlazení štukových medailonů v presbytáři do roviny a zatření maleb. Podobně na tom byla i výzdoba lodi. Nátěr byl však brzy odstraněn. K obnově výzdoby došlo až roku 1912, kdy výmalbu zrestauroval a doplnil malíř Josef Linhart. Tehdy byla také žebra v kostelní lodi očištěna od vrstvy omítky a jejich poškozená místa dotmelena sádrou. Zbytek klenby, až do konce 19. století modré stejně jako kněžiště, byl vymalován žlutě, aby dal presbytáři vyniknout (Vasiľová 2017, s. 50–52).

Zjištěný stav zachování
dobrý (po restaurování)
Historické fotografie
Kněžiště na historické fotografii. NPÚ, ÚOP v Brně (50. léta ?)
Fotodokumentace současného stavu
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, pohled směrem k presbytáři (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi, detail dekorace (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi, detail klenebního výběhu (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, pohled směrem k presbytáři (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba presbytáře (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba presbytáře (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba presbytáře (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba presbytáře, detail rozety (Vojtěch Krajíček, 2020)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba presbytáře, detail rozety (Vojtěch Krajíček, 2020)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba presbytáře, detail rozety (Vojtěch Krajíček, 2020)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba předsíně (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba předsíně, detail (Zdeňka Míchalová, 2018)
ěhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba předsíně, detail (Zdeňka Míchalová, 2018)
ěhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba předsíně, detail (Zdeňka Míchalová, 2018)
ěhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba předsíně, detail (Zdeňka Míchalová, 2018)
ěhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba předsíně, detail (Zdeňka Míchalová, 2018)
ěhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba předsíně, detail (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, erby Evy Tavíkovické z Tavíkovic, Georga Christiana Teufela a Markéty Brtnické z Valdštejna umístěné nad vstupem do věže (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, krycí deska hrobky s letopočtem 1597 a iniciálami Georga Christiana Teufela (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, exteriér (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, exteriér (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, exteriér (Zdeňka Míchalová, 2018)
Běhařovice, kostel Nejsvětější Trojice, exteriér (Zdeňka Míchalová, 2018)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
    • UV
    • IR
    • Jiné metody vizuálního průzkumu
  • Sondážní průzkum
  • Odběr vzorků
  • Materiálová analýza
    • štuk
    • povrchové úpravy
  • Další invazivní a neinvazivní průzkumové a dokumentační techniky
    • 3D model
    • RTI
Jiné metody vizuálního průzkumu: IRRFC, UVRFC
Výstupy dokumentačních technik
Fotografie ve viditelném světle (foto Vojtěch Krajíček, květen 2021).
Ultrafialová fluorescenční fotografie (foto Vojtěch Krajíček, květen 2021).
Ultrafialová reflektografie (foto Vojtěch Krajíček, květen 2021).
Ultrafialová reflektografie ve falešných barvách (foto Vojtěch Krajíček, květen 2021).
Infračervená reflektografie (foto Vojtěch Krajíček, květen 2021).
Infračervená reflektografie ve falešných barvách (foto Vojtěch Krajíček, květen 2021).

3d model můžete tažením myši se stisknutým levý tlačítkem otáčet, kolečkem pak přibližovat nebo oddalovat.

Rozeta (zpracoval Vojtěch Krajíček, květen 2021).
RTI
Literatura

Pavel Borský, Zámecký kostel v Brtnici. Revize podílu Giovanniho Pieroniho, Památky Vysočiny 5, 2014, s. 64–87.

František Dvorský, Vlastivěda moravská: Hrotovský okres, Brno 1916, s. 48–58.

Karel Eichler, Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v rakouském Slezsku, Brno 1888, s. 462–463.

Ondřej Jakubec, Skupina pozdně renesančních štukatur na Moravě, jejich styl a význam – možnosti a meze interpretace, Umění LI, 2003, č. 4, s. 279.

Zdeněk Kovářík – Zdeňka Míchalová – Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče LXXX, 2020, č. 3–4, s. 313–329.

Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 76.

Antonín Matějček, Die heil. Dreifaltigkeitskirche in Birhařowitz (Mähren), Mitteilungen der K. K. Zentralkommission für Denkmalpflefe, Band XIII, No. 1, Wien 1914, s. 2015–220.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1 [A/I], Praha 1994, s. 37.

Gregor Wolny, Kirchliche Topographie von Mähren, Brüner Diöcese, IV. Band, Brünn 1861, s. 278–279.

Prameny

Národní archiv, fond Památkový úřad Vídeň, kart. 1, inv. č. 26 – Běhařovice – restaurátorská zpráva Josefa Linharta, 1913.

Hana Myslivečková, Moravská sakrální architektura 1590-1650. Příspěvek ke stylovým otázkám longitudinální architektury (diplomová práce), Katedra dějin umění FF UPOL, Olomouc 2011.

Hana Myslivečková, Moravská sakrální architektura 1580-1660 (disertační práce), Katedra dějin umění FF UPOL, Olomouc 2020.

Veronika Řezníčková, Dekorativní štukatérství na Moravě v letech 1550–1620. Mezi místní tradicí a recepcí italských vzorů (diplomová práce), Seminář dějin umění FF MU, Brno 2020.

Ludmila Vasiľová, Kostel Nejsvětější Trojice ve farnosti Běhařovice (diplomová práce), Katedra církevních dějin a dějin křesťanského umění CMTF UPOL, Olomouc 2017. 

Ludmila Vasiľová, Kostely s renesančními prvky na Moravskokrumlovsku (rigorózní práce), Cyrilometodějská teologická fakulta UPOL, Olomouc 2019. 

Kostel Nejsvětější Trojice - Běhařovice obsahuje tato díla: