Vladislava Říhová, Michaela Rýdlová, Lucie Bartůňková, zámek Hranice, Místnost č. 228 (velká zasedací síň), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/994, vyhledáno 23. 2. 2024.
zámek Hranice, Místnost č. 228 (velká zasedací síň)(č. 994)
dekorativní výzdoba klenby
Památkově chráněno, č. úskp: 41768/8-435, Památkový katalog
Vlastník: Město Hranice, Pernštejnské náměstí 1, Hranice I-Město, 75301 Hranice
Umístění
v jihozápadním nároží dispozice prvního patra
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, pohled k V (Ester Havlová, 2021)
Anotace
Zámek v Hranicích byl stavěn v několika renesančních etapách. Výrazné rozšíření objektu realizoval nejspíše na počátku 17. století Zdeněk Žampach z Potenštejna. V přízemí a prvním patře reprezentativního vstupního jižního křídla se zachovalo několik prostor s geometrickou a bohatou ornamentální štukovou výzdobou. Ta je kladena do objednavatelského okruhu dalšího držitele Hranic Václava Mola z Modřelic, který vlastnil hranické panství mezi lety 1612–⁠1621.
Abstract
The castle in Hranice was built in several Renaissance stages. A significant extension of the building was probably realized at the beginning of the 17th century by Zdeněk Žampach of Potenštejn. Several rooms with geometric and rich ornamental stucco decoration have been preserved on the ground floor and the first floor of the representative entrance south wing. It belongs to the group of commisions of another Hranice owner Václav Mol of Modřelice, who owned the Hranice estate between 1612 and 1621.
KrajOkresObec
Olomoucký PřerovHranice
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Pernštejnské náměstí 1Hranice/3/1
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
druhé desetiletí 17. století 1612 to 1620
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativnívegetabilní, dekorativníornamentální
Uměleckohistorický popis

Čtyřkřídlý renesanční zámek v Hranicích byl stavěn v několika etapách na místě středověkého hradu. V severní partii městského jádra byl organismus zámecké budovy navázán na hospodářské zázemí. Renesanční objekt realizoval Jan Kropáč z Nevědomí (kamenné prvky výzdoby byly datovány rokem 1562). Jeho dcera Anna († asi 1585) s manžely Janem z Kunovic (†1579) a Janem ml. ze Žerotína († asi 1585) ve stavbě pravděpodobně nepokračovali, stejně jako se nedá stavební aktivita očekávat za poručníků jejich dvou nezletilých dětí. Až vnuk Jana Kropáče Jan Jetřich z Kunovic, který v roce 1588 už právoplatně nakládá se svým dědictvím, mohl začít zámek přebudovávat - v roce 1592 mu jeho sestra Anna předala svůj díl Hranic, v letech 1596-1598 je ve městě často doložen i se svou manželkou Mandalenou z Hardeku. V roce 1600 ale postoupil celé panství výměnou svému švagrovi Zdeňku Žampachovi z Potenštejna, Anninu manželovi. Právě Žampachovi je přičítána výrazná stavební aktivita, která doplnila tříkřídlou renesanční dispozici o čtvrté dvoulodní severní křídlo. Tato hypotéza souvisí s jedinou zachovanou datací - korouhvičkou datující zřejmě nástavbu věže z roku 1604, zároveň se vdovec Žampach v lednu tohoto roku oženil a korouhvička tak nese zkratku jeho jména a jména jeho nové ženy Kateřiny z Gutštejna. V roce 1609 manželé Hranice prodali spekulantovi Karlu Pergarovi z Pergu a po třech letech v jeho rukách statek získal rytíř Václava Mol z Modřelic. Ten se snad vzápětí pustil do hospodářské stabilizace panství, nových podnikatelských aktivit a také do výraznější úpravy objektu (adaptace vstupního portálu) s níž s největší pravděpodobností souvisela i výzdoba interiérů zámecké budovy štukaturami. Můžeme předpokládat, že budování náročného renesančního sídla souviselo s Molovými společenskými ambicemi, v roce 1612 totiž požádal o přijetí do panského stavu, které mu bylo po průtazích potvrzeno až roku 1618. O statek Hranice přišel při konfiskaci po roce 1621. Štuky se zachovaly v přízemí a prvním patře reprezentativního vstupního jižního křídla.

Rozsahem největší místnost jižního traktu zámku je situována v jihozápadním nároží. Vzhledem k bezprostřednímu napojení na zámeckou věž má zkosenou jednu hranu obdélného půdorysu. Vstup do věže zajišťuje jednoduchý kamenný portál, opatřený ve vrcholu znakem dlouholetých zástavních držitelů Hranic, knížat Dietrichsteinů. Prostor je zaklenut valenou klenbou s protilehlými trojbokými výsečemi. Základem náročné dekorativní štukové kompozice jsou vysoce plastické štukové pásy z vytlačovaného dekoru tvořené kombinací dvou ornamentů - po stranách vejcovce a uprostřed průběžného pásu se stylizovaným vegetabilním ornamentem. Zdůrazňují hrany lunet, člení plochu klenby, rámují centrální obdélné zrcadlo ve vrcholnici klenby a propojují je se sérií dalších pěti do něj vložených drobnějších zrcadel (střídavě ve tvaru čtverce a kruhu). Centrální zrcadlo má pozadí tvořené strukturovanou vypichovanou omítkou a je v pasivních plochách doplněno volutami z plochých pásků vyřezávaného štuku. Vyřezávaný škukový dekor zdobí také jednotlivá drobnější zrcadla - s motivem srdcí v centrální kartuši či velkými rozetami. Bohatou dekoraci doplňují v lunetových výsečích srdce s palmetou a jako doplňkové drobnější motivy jsou použity otisky forem lvích hlaviček a malin. 

Pro štukovou výzdobu hranických prostor existuje blízké srovnání, které definovala už Milada Lejsková - Matyášová, je jím dekorace zámku Ladislava Velena ze Žerotína vystavěného v roce 1606 v Tatenicích. Nenacházíme ale žádné konkrétní otisky forem, které by obě skupiny (tatenickou a hranickou) dílensky propojovaly. Vazba tak zůstává jen ve shodných kompozicích dekoru. Hranické realizace jsou navíc opatřeny mnohem bohatší strukturou prořezávaného štuku, můžeme je tedy považovat za mladší.

Technika štuku
Vytlačovaný štuk, pasivní plochy zdobené vypichováním.
Materiálová skladba štuku
V místnosti 228 byl proveden pouze vizuální průzkum, kdy byly komparovány archivní fotografie se stávajícím stavem po rekonstrukci v roce 1998.
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Stávající povrchová úprava je provedena v bílé barevnosti. Fragmenty originálního barevného řešení byly zaznamenány v místě po příčce odstraněné v roce 1998. Kombinovaly hnědou (pravděpodobně přeměněné stříbro) a zlatou barevnost.
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Restaurování štukové výzdoby v prostorách 1. patra hranického zámku v roce 1943 provedli sochařský a štukatérský podnik Antonína Zeithammera z Brna a malíř a konzervátor Rudolf Růžička. V minulosti byla místnost velké síně uměle rozdělena příčkou, po jejím odstranění v 90. letech se v místech napojení s klenbou objevily stopy polychromie štukové výzdoby. Detaily jsou patrné ve fotodokumentaci průzkumu restaurátorky Romany Balcarové z roku 1998: "Před vybouráním příčky byly pod hlinkovými nánosy a vápennými přetěry zaznamenány jen stopy nepatrných zbytků barevných tónů opakovaně smývaných - snad jen s výjimkou poněkud čitelnějších fragmentů v klenební výseči nad prostředním oknem jižní stěny. Pačokovaný vápenný štuk byl nanášen na pekovanou hlazenou bílou vápennou omítku s tmavším jemnozrnným jádrem. Tato vrstva byla odkryta v ploše stropu bývalého předsálí, kde je dnes po vybourání příčky doplňována původní štuková výzdoba do míst přesně vymezených dochovanou rytou kresbou." Při následném restaurátorském zásahu nedošlo však k nové interpretaci polychromie, pouze se tzv. od ruky domodelovaly chybějící kusy štukatur a celek byl opatřen monochromním bílým nátěrem. 

Zjištěný stav zachování
dobrý (po restaurování)
Fotodokumentace současného stavu
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, pohled k V (Ester Havlová, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, detail štukatur vrcholového zrcadla (Ester Havlová, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, detail štukatur (Ester Havlová, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla (Zdeněk Kovářík, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla (Zdeněk Kovářík, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, detail zrcadla ve vrcholnici klenby (Zdeněk Kovářík, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, detail styku dekorativních žeber (Lucie Bartůňková, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, detail styku dekorativních žeber (Zdeněk Kovářík, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, detail rozety (Zdeněk Kovářík, 2021)
Hranice, zámek, velká zasedací síň v 1. patře západního křídla, detail vypichovaných omítek (Zdeněk Kovářík, 2021)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
Literatura

Ladislav Hosák – Bohumír Indra – Marie Jašková, Hranice. Dějiny města I. Od nejstarších dob do války třicetileté, Hranice 1969.
Bohumír Indra, K renesančnímu stavitelství na severovýchodní Moravě a ve Slezsku. Pramenné zprávy o vlašských a domácích stavitelích a kamenících do 30leté války, Časopis Slezského muzea, Série B, roč. XV, č. 15, Opava 1966, s. 128- 148.​
Bohumír Indra, Renesanční zámek (čp.1) a jeho vnitřní přestavba, in: Historie hranických domů, Hranice 2005, s. 36–40.
Bohumír Indra, Dům čp. 76–77, in: Historie hranických domů, Hranice 2005, s. 161–165.
Jarmila Krčálová, Renesanční architektura v Čechách a na Moravě, in: Dějiny českého výtvarného umění, II/1, Praha 1989, s. 25.
Milada Lejsková–Matyášová, Renesanční štuková výzdoba zámeckých interiérů v severomoravských Tatenicích, in: Severní Morava 16, 1968, s. 31–35. 
Stanislav Miloš, Stavební vývoj zámku v Hranicích, in: Pavel Michna – Hedvika Sedláčková, Pozdněgotické a renesanční kachle ze zámku v Hranicích, Hranice – Olomouc 1998, s. 4–5.
Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 19996, s. 168–170.
Bohumil Samek, Hranice, in: Umělecké památky Moravy a Slezska 1 [A–I], Praha 1994, s. 553–561.
František Spurný a kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Morava, Praha 1983, s. 90–93.

Prameny

NPÚ ÚOP Olomouc
Lubomír Dvořák, Zpráva o restaurování polychromovaného portálu a štukové výzdoby niky v zámku v Hranicích, č.p.1, Pernštejnské náměstí, 2004, sign. RZ R-1005.
Romana Balcarová, Restaurátorský průzkum. Štuková výzdoba v místnostech č.228 a 201. Zámek Hranice, 1998, sign. RZ R-0041.
Robert Winkler, Restaurování štukové výzdoby stropu místnosti č. 228 zámku Hranice na Moravě, 1998, sign. RZ R-469. 
Leoš Mlčák – Karel Žůrek, Stavebně-historický průzkum zámku v Hranicích na Moravě. II. Etapa, Sondážní průzkum interiérů zámku, 1995, sign. SHP 9026.
Jan Muk – Jana Mlčáková – Květa Žůrková, Stavebně-historický průzkum a návrh památkové obnovy zámku v Hranicích na Moravě, 1993, sign. SHP 2626.
Hranice, Pernštejnské náměstí čp.1, Zámek KP Č.REJ.435, Fotodokumentace- III. Díl, D- 966/C, 1998. (uloženo ve spisovně NPÚ ÚOP OLOMOUC)
Hranice, Pernštejnské náměstí čp.1, Zámek KP Č.REJ.435, Fotodokumentace- II. Díl, D- 966/B, 1997.(uloženo ve spisovně NPÚ ÚOP OLOMOUC)
Hranice, Pernštejnské náměstí čp.1, Zámek KP Č.REJ.435, Fotodokumentace- I. Díl, D- 966/A, 1997. (uloženo ve spisovně NPÚ ÚOP OLOMOUC)
Hranice, Pernštejnské náměstí čp.1, Zámek, Fotodokumentace, D- 965 (uloženo ve spisovně NPÚ ÚOP OLOMOUC)

NPÚ ÚOP Brno 
Fond: Archiv bývalého Státního památkového úřadu pro Moravu a Slezsko v Brně, spis Hranice Zámek, kart. P 91/8, 1922–⁠1956.

NPÚ, Generální ředitelství Praha
Sbírka fotografické dokumentace GnŘ Praha, Fischerová- Pavlová, Hranice Zámek, sign. N03993-99 + N031000-27, 1944.

Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc,
Fond: Velkostatek Lipník nad Bečvou, Inv. č. 3691, kart. č. 1771 – přestavby, opravy a údržba zámeckých objektů v Hranicích, Inv. č. 3812, kart. č. 1809 – plány a adaptace zámku v Hranicích, Inv. č. 3815, kart. č. 1810 – pronájem místností v zámku v Hranicích, Inv. č. 3816, kart. č. 1810 – úprava místností v zámku v Hranicích.

Státní okresní archív Přerov 
Fond: Okresní úřad Hranice, inv. č. 1855, kart.č. 924 – Stavební spisy obcí SO Hranice - Hranice: zámek – adaptace.

Archiv Fakulty restaurování Univerzity Pardubice
Lucie Bartůňková, Zdeněk Kovařík, Michaela Pavelková, Renata Tišlová, Restaurátorský průzkum renesanční štukové výzdoby na zámku v Hranicích. Vstupní restaurátorský průzkum. Koncepce restaurátorského zásahu, Litomyšl 2021.
 

diplomové a závěrečné práce: 
Veronika Řezníčková, Dekorativní štukatérství na Moravě v letech 1550-1620. Mezi místní tradicí a recepcí  italských vzorů (diplomní práce), Seminář dějin umění FF MU, Brno 2020.
Antonín Petráš, Štuka v přízemí Pernštejnského domu v Hranicích na Moravě (seminární práce), Katedra dějin umění FF UP, Olomouc 2019.
Dominik Christel, Renesanční zámek v Hranicích (bakalářská diplomová práce), Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia FF MU, Brno 2007.