Velký horní sál plnil společenskou a reprezentační funkci, s níž systémem dvorské "dramaturgie" navazoval na sousední Zlatý sál. Umělecká výzdoba měla být původně bohatá a i zde se měla opírat o kombinaci nástěnných maleb a štuků. O tom svědčí smlouva z malířem Georgem Widmanem z roku 1589 na „výjevy poetické a mythologické“, za něž žádal 800 tolarů. Z tohoto úmyslu nepochybně sešlo, něboť restaurátorské průzkumy malby v klenebních polích neprokázaly. Široce rozepjatá valená klenba je členěna síťovým systémem štukových žeber (lišt), jež vymezují v podobě pásu patu klenby a vycházejí z hran klenebních výsečí, aby se protly ve středu klenby. Lišty jsou zdobené řetězcem rožmberských rozet a svorníky jsou akcentovány motivem pitoreskních obličejů  - maskaronů -  hybridně směšujících figurální a vegetabilní prvky. Dominantním prvkem sálu je mohutný žulový krb s volutovými křídly, nesoucí v nástavci erb Viléma z Rožmberka a jeho manželky s devízou Festina lente. V návaznosti na krb ve Vstupním sále pracovali štukatéři s inkrustací cihlovým štukem pro heraldické znaky, rožmberské růže a šikmé pruhy rožmberského erbu. Štuk zde není polychromován, při průzkumech nebyly nalezeny ani žádné fragmenty zlacení.