Ondřej Jakubec, Lucia Krajčírová, Jana Waisserová, Státní zámek Kratochvíle, předpokoj Petra Voka z Rožmberka („Wartštubn Jeho Milosti páně“), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/765, vyhledáno 3. 11. 2024.
Státní zámek Kratochvíle, předpokoj Petra Voka z Rožmberka („Wartštubn Jeho Milosti páně“)(č. 765)
figurální a dekorativní štuková výzdoba sálu
Památkově chráněno, č. úskp: 42162/3-3707, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1
Umístění
sál v 1. patře, východní část
Kratochvíle, zámek, Předpokoj Petra Voka z Rožmberka (Jana Waisserová, 2021)
Anotace
Štukové dekorace rožmberské vily Kratochvíle, vzniklé kolem roku 1590, představují jedinečný doklad komplexní interiérové dekorace pozdně renesančního příležitostného sídla. Odráží nejen vysoký umělecký standard, propojení s architekturou i dalšími uměleckými druhy, zvláště malbami, ale především vyjadřují vysoké nároky stavebníka – Viléma z Rožmberka, nejvyššího purkrabí Českého království (†1592). Štukové dekorace signoval Antonio Melana ze severoitalského Arogna (†1594?). Částečně polychromované a zlacené dekorace prošly komplexním restaurováním v letech 2006–2009.
Abstract
The stucco decorations of the Rosenbergs' villa Kratochvíle, created around 1590, represent a unique example of the complex interior decoration of a late Renaissance country house. They not only reflect the high artistic standard, the connection with architecture and other art forms, especially paintings, but above all they express the high demands of the builder - Vilém of Rosenberg, the highest purgrave of the Bohemian Kingdom (†1592). The stucco decorations were signed by Antonio Melana from Arogno in northern Italy (†1594?). The partially polychrome and gilded decorations were restored in 2006-2009.
KrajOkresObec
Jihočeský PrachaticeNetolice
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Petrův Dvůr 5Netolice/2710
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1589–1590 1589 to 1590
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Antonio Melana
Charakter díla
dekorativnívegetabilní, figurální, dekorativníantropomorfní, dekorativníheraldický
Uměleckohistorický popis

Přesné využití místností známe díky inventářům z let 1598–1601 až pro dobu vlády posledního rožmberského vladaře. Tehdy zde byl předpokoj, pokoj a komora Petra Voka z Rožmberka. Předpokoj byl v inventářích označován jako „wartštubn Jeho Milosti páně“, tedy místo, kde čekali hosté na přijetí. Tento apartmán svojí specifickou výzdobou nejsilněji reflektuje vztah Viléma z Rožmberka s poslední manželkou Polyxenou z Pernštejna. Prostor předpokoje i zde definuje široce založená valená klenba s lunetami – její linie, navíc proložené kříženými liniemi, sledují štukové dekorativní lišty. Do takto vymezených volných polí jsou vloženy kruhové, oválné a obdélné medailony s figurálními výjevy oproštěnými od pozadí. Další plochy vyplňují rozety, stylizované obličeje – maskarony – a dekorativní závěsy. V ikonografii pokoje zaujmou výjevy z Liviových Římských dějin, jež se nacházejí ve dvou lunetách západní stěny naproti oknům a ve čtyřech kruhových medailonech v plochách klenebních výběhů. V čelech místností jsou umístěny dva medailony s vyobrazením vzorových římských hrdinů Mucia Scaevoly a Marka Curtia, jež po stranách doprovázejí dvě štuková erbovní znamení – rožmberské a pernštejnské. Zbývající prostor lunet vyplňují obdélná pole se ženskými personifikacemi čtyř kardinálnych ctností a vrchol klenby zdobí personifikace tří ctností teologických.

Technika štuku
Modelovaný, vytlačovaný a otiskovaný štuk bez polychromie a zlacení. Na pozadí pásových dekorů žeber a rámování obrazů (dekor řetězu Řádu zlatého rouna a pletenec) je použit ve hmotě probarvený štuk (cihlový a uhlový).
Materiálová skladba štuku
Základ tvoří hrubší jádro z vápenné malty s tmavším okrovým zabarvením a nižším obsahem vápna. Modelační čistě vápenný štuk (intonaco) má bělavý až našedlý tón. Pojivem jádrové i intonacové hmoty je čisté nedolomitizované vápno původem z krystalického vápence. V jádrové omítce s říčním pískem se nacházejí kromě velmi malých úlomků dřeva, uhlí a cihly, také jílové minerály a železné okuje. Ve hmotě vápna se nacházejí poměrně velké pojivové částice (2–5 mm) a nedopaly v podobě krystalického vápence. Převládající složkou plniva jsou kalcitová zrna, tedy různé druhy drcených mramorů a vápenců jak čistých, tak dolomitických. Plnivo je extrémně jemné, tříděné do velikosti zrn do 1 mm a s velkým podílem prachových částic (kolem 0,05 mm) a jemnou frakcí železných okují. Šedý štuk je probarvený jemnými částicemi dřevěného uhlí a pálené slámy zastupujícími plnivovou složku, červený nebo spíše růžový štuk je plněný jemnozrnnou drcenou cihlou či červenou hlinkou. Vysokou pevnost způsobuje kromě výpalu z mramoru také vysoký podíl pojivové složky. V jádrové omítce se pohybuje v poměru 1 : 2 (pojivo : plnivo), v bílé štukové hmotě je poměr až 1 : 1.
Povrchové úpravy
bez úprav (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Bílý tenký nátěr může pocházet ze zatažení povrchu štuku vodou či vápenným mlékem. Náznak možného záměru neuskutečněné polychromie a zlacení může napovídat použití vizuálně uplatněného probarveného štuku pozadí v dekorech pletence (načervenalý cihlový štuk) a dekoru s Řádem zlatého rouna (šedý štuk s dřevěným uhlím).
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

1952–1953: očištění od nátěrů a restaurování (Alois Kabeš, Rudolf Tintěra)

1958–1960 (?): restaurování, sanace statických trhlin (Karel Čermák, Vladislav Turský)

2006–2009: Projekt "Renesance renesance"  – restaurování všech interiérů vily, revize předchozích doplňků na základě grafických předloh (Jan Brabec, Kateřina Krhánková, Jana Waisserová, Martin Zmeškal, ad.)

Zjištěný stav zachování
dobrý (po restaurování)
Fotodokumentace současného stavu
Kratochvíle, zámek, předpokoj ložnice Petra Voka (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, předpokoj ložnice Petra Voka (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, předpokoj ložnice Petra Voka (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, předpokoj ložnice Petra Voka (Jana Waisserová, 2022)
Kratochvíle, zámek, předpokoj ložnice Petra Voka (Jana Waisserová, 2022)
Literatura

Václav Bůžek – Ondřej Jakubec, Kratochvíle posledních Rožmberků, Praha 2012.

Milena Hajná, Zámek Kratochvíle, České Budějovice 2011.

Ondřej Jakubec, Kratochvíle, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 307–331.

Ondřej Jakubec, The Villa Kratochvíle in Bohemia. Imagery, Senses and Meaning in Vilém of Rožmberk´s Aristocratic Hunting Lodge, in: Barbara Arciszewska (ed.), The Early Modern Villa. Senses and Perceptions versus Materiality, Warsaw 2017, s. 155–170.

Petr Kindlmann, Nově nalezené předlohy ke štukům a nástěnných malbám vily Kratochvíle, Památky jižních Čech 4, 2013, s. 63–80.

Jarmila Krčálová, Renesanční stavby Baldassara Maggiho v Čechách a na Moravě, Praha 1986, s. 30–39.

Jana Zapletalová, Štukatér Antonio Melana a migrace umělců z Arogna, Zprávy památkové péče 80, 2020, č. 3–4, s. 271–281.