Zámecký areál tvoří zřícenina středověkého hradu a renesanční zámek se dvěma nádvořími a kamenným mostem vedoucím k předzámčí, kde se nachází budova bývalého hejtmanství. Celý areál byl zakončen monumentálním zámeckým kostelem. S přestavbou hradu na reprezentativní zámek začal Hynek starší krátce po roce 1582, kdy do prostoru předhradí přistavěl tzv. střední zámek s velkým sálem. Tato přístavba s geometrickou sgrafitovou fasádou má trojkřídlou dispozici a její arkádové nádvoří s toskánskými sloupy je na jižní straně ukončeno původní hradbou. Stavitel nejspíše pocházel z území dnešního švýcarského kantonu Ticino nebo z okolí lugánských jezer v dnešní Itálii. Od roku 1594 spravoval zámek Hynkův syn Jan starší (†1608; Stibor 1998, s. 39), který spolu se svým synem Hynkem mladším ve zvelebování zámeckého komplexu pokračoval – začali budovat současný tzv. dolní zámek, tj. vstupní věž a východní křídlo (Menclová 1957, s. 8). Na jeho výstavbě se podíleli stavitelé inspirovaní slezským manýrismem. S okruhem těchto tvůrců je spojováno jméno stavitele Antonia Thomy (Nováková 1975, s. 60­–63; Spurný 1983, s. 35, 202, 263–264; Polách 1994, s. 125; Polách 1995, s. 100–103). V  rozšiřování zámku pak pokračoval nový majitel Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu (†1619). Roku 1621 byl pak Kolštejn Petřvaldským konfiskován a věnován Lichtenštejnům (Březina 1932, s. 175).

Štukatury vznikly pravděpodobně ve dvou etapách mezi lety 1582 a 1614, kdy panství vlastnili Bruntálští z Vrbna, a nachází se hned v několika prostorách středního a dolního zámku a také v průjezdu. Ve čtyřech prostorách se uplatňují komunikující rámce či rytmizované kazety, tři místnosti zdobí jemné lemy a vegetabilní prvky a jedna místnost se vyznačuje krajkovitou zdobností. Všechny místnosti s jemným lemováním a vegetabilními motivy jsou situovány v severovýchodním nároží středního zámku, a lze tak předpokládat, že vznikly již za Hynka staršího Bruntálského z Vrbna. V severovýchodním nároží středního zámku je situována větší místnost s lunetovou klenbou. Útlé, jednoduše profilované lišty zde vybíhají z klenebních patek zakončených konzolami a lemují výseče tak, že na plochách klenby i výsečí vytvářejí trojúhelná pole. Tyto lišty směřují k hlavnímu obdélnému rámu, zdůrazněnému pletencem, z něhož sestává i kruhový medailon uprostřed. Jednotlivá zrcadla pak zdobí liliovité úponky, na jejichž koncích jsou oválné medailonky s květy a drobnými piniovými šiškami v jejich středu. Stejný motiv najdeme také v předsíni kostela sv. Jiljí ve Svitavách.