Zuzana Křenková, Zámek Klášterec nad Ohří, Místnost M02 , Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/867, vyhledáno 22. 2. 2024.
Zámek Klášterec nad Ohří, Místnost M02 (č. 867)
dekorativní štuková výzdoba klenby prostoru jihovýchodního křídla
Památkově chráněno, č. úskp: 42131/5-547, Památkový katalog
Vlastník: Město Klášterec nad Ohří, nám. Dr. Eduarda Beneše 85, 431 51 Klášterec nad Ohří
Umístění
místnost M02 za vstupním prostorem ve středu jihovýchodního křídla
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Anotace
Čtyřkřídlý dvoupodlažní zámek byl vybudován na místě staršího sídla Kryštofem s Fictumu. Stavba, realizovaná od rou 1590, se protáhla až do druhého desetiletí 17. století. V přízemí jihovýchodního křídla zámku byly v rámci poslední etapy výstavby realizovány reprezentační prostory zdobené náročnou štukovou dekorací. Štukatury v sedmi místnostech traktu provedla dílna, která byla činná i na několika jiných stavbách regionu. Doložena je zhruba ve stejné době na další Fictumovské stavbě zámku v Prunéřově a na zámcích ve Vičicích a Ahníkově. Jednotnou dílenskou příslušnost jednoznačně potvrzují formy pro provedení dekorativních, ale i složitých zoomorfních a figurálních štukatur, které se opakují napříč všemi jmenovanými objekty.
KrajOkresObec
Ústecký ChomutovKlášterec nad Ohří
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Chomutovská 1Klášterec nad Ohří/1
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
kolem roku 1610 (doplňky z 20. století) (?) 1610 to 1620
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativnívegetabilní
Uměleckohistorický popis

První panské sídlo na místě dnešního zámku v Klášterci nad Ohří vzniklo asi mezi rokem 1514, kdy klášterecké zboží získal Volf Dětřich Fictum, a rokem 1538, kterým je datována jeho poslední vůle, v níž odkazuje „dům“ v Klášterci své manželce Markétě ze Rzavého. Skromný objekt, ze kterého se v dnešní stavbě nejspíše mnoho nezachovalo, byl výrazněji přestavěn po smrti Markéty, kdy se ujali majetku její synové Lev a Opl. Dům byl asi v 60. letech 16. století přeměněn na tvrz, kterou doplnilo opevnění.  V této etapě vzniklo asi severozápadní průčelní křídlo stavby, které se napojilo na staré panské stavení na severovýchodě. Stavba byla patrová, její fasády zdobily renesanční sgrafitové rustiky.

Po smrti Lva z Fictumu v roce 1577 tvrz získali jeho mladší synové Kryštof a Bohuslav Felix, kteří se v roce 1590 o majetek podělili. Klášterec získal Kryštof, který okamžitě přistoupil k velké přestavbě sídla. Výstavba proběhla zřejmě ve dvou navazujících etapách (Vlček – Novosadová 1988). Nejprve bylo přestavěno severovýchodní křídlo s věží a snad byla zahájena i výstavba protilehlého jihozápadního křídla. Ta však byla dokončena až v druhé etapě spolu s jihovýchodním traktem obráceným k Ohři. Druhá stavební fáze byla zahájena na počátku 17. století a nejspíše se protáhla až do druhého desetiletí 17. století.

Do roku 1620 se budova rozrostla na čtyřkřídlý dvoupodlažní renesanční zámek. V přízemí posledního budovaného křídla při řece byly v rámci této periody realizovány reprezentační prostory zdobené náročnou štukovou dekorací. Štukatury v objektu realizovala dílna, která byla činná i na několika jiných stavbách regionu. Doložena je zhruba ve stejné době na další Fictumovské stavbě zámku v Prunéřově a na zámcích ve Vičicích a Ahníkově. Jednotnou dílenskou příslušnost jednoznačně potvrzují formy pro provedení dekorativních, ale i složitých zoomorfních a figurálních štukatur, které se opakují napříč všemi jmenovanými objekty.

Po porážce stavovského povstání byl Klášterecký zámek konfiskován a získali jej Thunové. Za Michala Osvalda Thuna po polovině 17. století došlo k významné proměně renesančního sídla ve výstavný barokní zámek s komponovanou zahradou. Stavba znovu výrazně změnila svou podobu po polovině 19. století, kdy byla v exteriéru i interiéru neogoticky upravena. Lze předpokládat, že byly opakovaně opravovány i renesanční štukatury. Doloženy jsou zásahy realizované v roce 1921 a znovu na počátku 50. let 20. století provedené pod dohledem Národní kulturní komise.

Štukový dekor se v interiéru zámku zachoval v sedmi prostorách přízemí jihovýchodního křídla. Křídlo je ve střední části se vstupem dvoutraktové. Na vstupní partii navazují po stranách jednotraktové díly dispozice, nároží křídla jsou pak znovu dvoutraktová.

Za vstupním prostorem ve středu jihovýchodního křídla je umístěn menší prostor (v plánu označen M02) na téměř čtvercovém půdorysu. Zaklenutí místnosti je prolomeno koutovými výsečemi. Hrany lunet vymezují štuková žebra, která jsou vytažena i do středu klenby, kde se kříží. Žebra mají poměrně jednoduchou profilaci, tvořenou linií perlovce vymezenou pásky.  Styk žeber doplňují rozety. V patě klenby jsou osazeny římsové konzoly ukončené čabrakou.

Technika štuku
vytlačovaný štuk
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Opravy štukové výzdoby byly realizovány opakovaně. Doloženy jsou zásahy realizované v roce 1921 a znovu na počátku 50. let 20. století. 

Fotodokumentace současného stavu
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Klášterec nad Ohří, zámek, místnost M02 (foto David Svoboda, prosinec 2020).
Současná plánová dokumentace
Půdorys prvního podlaží zámku s označením místností se štukovou výzdobou. Zdroj: Poche 1978, s. 61.
Literatura

Bedřich Bernau, Album der Burgen und Schlösser im Königreiche Böhmen I, Saaz 1881, s. 105–112.

Rudolf Laghammer, Die Burgen des mittleten Egertales und die Stadt Klösterle, Klösterle a. E. 1934, s. 61–64.

Eva Šamánková, Architektura české renesance, Praha 1961, s. 86.

Emanuel Poche, Umělecké památky Čech 2, K/O, Praha 1978, s. 60–61.

Rudolf Anděl, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984, s. 199–201.

August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českéhoLitoměřicko a Žatecko. XIV, Praha 2000, s. 67–69.

Zdeněk Vachata, Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí,  Klášterec nad Ohří 2015.

 

Prameny

Pavel Vlček – Olga Novosadová, Klášterec nad Ohří, zámek. Stavebně historický průzkum, SÚRPMO Praha 1988. Uloženo na NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.