Eva Kalandříková , Státní zámek Uherčice, Místnost č. 124, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/801, vyhledáno 25. 11. 2024.
Státní zámek Uherčice, Místnost č. 124(č. 801)
Síťová hřebínková klenba
Památkově chráněno, č. úskp: 45890/7-6846, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 11800 Praha 1
Umístění
Přízemí jižního křídla starého zámku
Zámek Uherčice, východní strana zámku (Vojtěch Krajíček, 2019)
Anotace
Štukatury na zámku v Uherčicích spadají převážně do pozdní fáze výstavby rozsáhlého areálu za správy Hanuše Wolfharta Štrejna ze Švarcenavy na konci 16. století. Klenbu místnosti č. 124 v přízemí jižního křídla tzv. starého zámku s vytaženými štukovými hřebínky imitujícími pozdně gotickou síťovou klenbu lze datovat už před polovinu 16. století do doby zakladatele zámku Jana II. Krajíře (zemř. 1552).
Abstract
Most of the Renaissance stucco decoration in the Château of Uherčice was made towards the end of the construction of the large complex: when the place was administered by Hanusch Wolfhart Streun of Schwarzenau. The vault in Room no. 124 on the ground floor of the southern wing of the “old castle” with extended stucco ridges imitating late Gothic net vaulting can be dated to the period before the 1550s: i.e. to the times of the château founder Jan II. Krajíř (died in 1552).
KrajOkresObec
Jihomoravský ZnojmoUherčice
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
před polovinou 16. století 1540 to 1555
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Rozsáhlý komplex zámku v Uherčicích vznikl na základech drobné rezidence založené okolo roku 1540 rodem Krajířů z Krajku  postupnou výstavbou v průběhu 16. století, zejména v jeho poslední čtvrtině (od r. 1574), kdy zámek vlastnil člen významné dolnorakouské protestantské rodiny Hanuš Wolfhart Štrejn ze Švarcenavy.  Po 2. světové válce došlo vinou dlouhodobého nevhodného využívání k devastaci objektu, která vedla až ke zřícení vstupní věže. Postupná obnova započala v 90. letech minulého století a trvá do současnosti.

Místnost s číslem 124 (Šabatová 2002, s. 9) pochází z první stavební etapy spojené s osobou Jana II. Krajíře z Krajku. Jedná se o prostorný valeně zaklenutý čtvercový prostor se třemi lunetami, jehož klenba napodobuje pomocí renesančních vytažených štukových hřebínků schéma pozdně gotických síťových kleneb. Řadí se tak k příkladům „specifického stylu na pomezí pozdní gotiky a rané renesance, kterým se na našem území vyznačují některé stavby z období před polovinou 16. století“ (Míchalová 2018, s. 586).

Technika štuku
Štukové hřebínky
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Místnost byla v minulosti přepažena příčkou

Fotodokumentace současného stavu
Zámek Uherčice, místnost č. 124, severozápadní kout místnosti (Vojtěch Krajíček, 2021)
Zámek Uherčice, místnost č. 124, severovýchodní kout místnosti (Vojtěch Krajíček, 2021)
Zámek Uherčice, místnost č. 124, jihovýchodní kout místnosti (Vojtěch Krajíček, 2021)
Zámek Uherčice, místnost č. 124, jihozápadní kout místnosti (Vojtěch Krajíček, 2021)
Zámek Uherčice, místnost č. 124, klenba se štukovou výzdobou (Vojtěch Krajíček, 2021)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
Literatura

Zdeňka Míchalová, Zámek Uherčice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2018, s. 585–601.

 

Prameny

Boleslav Písařík, Zámek Uherčice (magisterská diplomová práce), Katedra dějin umění a muzikologie FF University J. E. Purkyně v Brně, Brno 1973.

Lenka Šabatová, Doplňkový stavebněhistorický průzkum, zámek Uherčice, architektonický rozbor interiérů, 2002, uloženo v archivu map a plánů NPÚ ÚOP v Brně.