Josef Faltičko, Kostel archanděla Michaela ‒ Branná, loď a presbytář, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/777, vyhledáno 9. 2. 2024.
Kostel archanděla Michaela ‒ Branná, loď a presbytář(č. 777)
Dekorativní geometrická štuková klenba
Památkově chráněno, č. úskp: 15949/8-845, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Branná, čp. 113, 788 25 Branná
Umístění
Klenba lodi a presbytáře
Branná, kostel archanděla Michaela, klenba (Hana Myslivečková, 2018)
Anotace
Kostel Zmrtvýchvstání Páně (dnes farní kostel sv. Michaela archanděla), dostavěný roku 1614 nákladem bratrů Hynka ml. a Bernarda Bruntálských z Vrbna, tvořil součást zámeckého areálu. Od počátku měl plnit funkci pohřebiště majitelů zámku. Klenbu jednolodí zdobí systém rytmizovaných kazet a komunikujících rámů.
Abstract
The Church of Resurrection of Jesus (now the parish Church of Michael the Archangel), which was finished in 1614 and financed by two brothers – Hynek Jr. and Bernard Bruntálský of Vrbno – was an integral part of the castle complex. From the beginning, it was intended as the final resting place of the castle owners. The vault of the one-nave church is decorated with a system of rhythmic coffers and communicating frames.
KrajOkresObec
Olomoucký ŠumperkBranná
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
Před 1614 1582 to 1614
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Antonio Doma (?)
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Součástí zámeckého areálu v Branné – Kolštejně je kostel Zmrtvýchvstání Páně (dnešní farní kostel archanděla Michaela), který nechal postavit Hynek starší Bruntálský z Vrbna, někdejší místodržící hejtmanského úřadu v opavském knížectví a podporovatel luteránství, jenž vlastnil kolštejnské panství od roku 1582. Štuková výzdoba kostela vznikla před rokem 1614 (Kouřil – Wihoda 2002, s. 25–26; Plaček 2001, s. 122; Fukala 2007, s. 274, 276).

Halový prostor je z obou kratších stran polygonálně zakončen a završen valenou klenbou s výsečemi. Interiér kontinuálně obíhala tribuna podpíraná štíhlými toskánskými sloupy. V presbytáři ji však později přerušil barokní oltář; v prostoru kůru její poprsnici pokryla nová barokní štukatura (voluty v klenácích a diamantování na cviklech). Přestože neexistuje žádný písemný doklad o stavbě kostela, lze uvažovat o účasti stavebního mistra Antonia Thomy (Domy) a jeho spolupracovníka Andrease Warta, kteří jsou uvedeni ve stavebních účtech obdobného kostela sv. Vavřince v Sobotíně a jejichž účast se předpokládá také u dalších dispozičně podobných kostelů, a to ve Velkých Losinách a Rudě nad Moravou (Nováková 1975, s. 60–62; Polách 1993, s. 125).

Dominantní výzdobou interiéru kostela jsou geometrické štukatury rozprostírající se po celé ploše valené klenby. Hroty výsečí vymezují polygonálně zakončený hlavní rám se sítí rytmizovaných kazet. Serliánské schéma kombinuje motiv žluté osmicípé hvězdy vepsané do oktogonálních kazet s modrým pozadím a čtvercových polí s vloženými rozetkami. Většina rozetek pochází až z počátku 20. století, kdy došlo k jejich obnově po požáru v roce 1906, avšak nad okny se dochovalo i několik původních kusů (Polách 1993, s. 132). Líc konchy nad kruchtou člení několik lišt, z nichž tři jsou napojeny na kruhová zrcadla a v prostoru zakončení presbytáře nahrazují trojici kruhových útvarů tři podélné hexagony. Mezi lomenými okny a okuly probíhá kordonová římsa zdobená listovcem.

Povrchové úpravy
polychromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Oktogonální kazety jsou polychromovány modře, hvězdice, medailony a čtverce tóny žlutými. K odhalení rozsahu původních omítek a polychromie by bylo zapotřebí provést materiálový průzkum.
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Branná, kostel archanděla Michaela, klenba (Hana Myslivečková, 2018)
Branná, kostel archanděla Michaela, klenba (Hana Myslivečková, 2018)
Branná, kostel archanděla Michaela, klenba (Hana Myslivečková, 2018)
Branná, kostel archanděla Michaela, klenba (Hana Myslivečková, 2018)
Branná, kostel archanděla Michaela, klenba (Hana Myslivečková, 2018)
Branná, kostel archanděla Michaela, klenba (Hana Myslivečková, 2018)
Literatura

Friedrich Bernau, Studien und Materialen zur Spezialgeschichte und Heimatskunde des deutschen Sprachgebiets in Bömen und Mähren, Prag 1903.

Jan Březina, Vlastivěda Moravská. Šumperský, Staroměstský, Vízmberský okres, Brno 1932.

Karel Čundrle, Zámek v Branné bude obnoven, Severní Morava, sv. 19, 1970, s. 78–79.

Miloš Dempír, Hrad a zámek Kolštejn v Branné poprvé zpřístupněn veřejnosti, Severní Morava, sv. 82, 2001, s. 72–74.

Ladislav Hosák, Hrad Kolštejn (Branná) a jeho majitelé, Severní Morava, sv. 16, 1968, s. 11–17.

Ondřej Jakubec, Skupina pozdně renesančních štukatur na Moravě, jejich styl a význam – možnosti a meze interpretace, Umění 51, 2003, č. 4, s. 278–291.

Leoš Mlčák, Zvony na Šumpersku a Jesenicku, Olomouc 2004.

Miroslava Nováková, Shodné renesanční stavby v podhůří Jeseníků, Časopis slezského muzea, řada historická 24, 1975, s. 60–63.

Drahomír Polách, Farní kostel v Branné na Šumpersku. Historie, popis autorské určení jeho vnitřního vybavení (výroční zpráva NPÚ, ÚOP v Olomouci), Olomouc 1993 [vyd. 1994],

s. 123–136.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek A/I, Praha 1994, s. 123–124.

František Spurný (ed.), Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1983.

Kostel archanděla Michaela ‒ Branná obsahuje tato díla: