Veronika Řezníčková, Státní zámek Náměšť nad Oslavou, kaple sv. Václava, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/776, vyhledáno 22. 2. 2024.
Státní zámek Náměšť nad Oslavou, kaple sv. Václava(č. 776)
geometrické štukové rámce na klenbě zámecké kaple
Památkově chráněno, č. úskp: 21999/7-2882, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1
Umístění
klenba zámecké kaple
Náměšť nad Oslavou, zámek, klenba zámecké kaple (Zdeňka Míchalová, 2019)
Anotace
Zámecká kaple v Náměšti nad Oslavou, dnes zasvěcená sv. Václavovi, vznikla patrně mezi lety 1572 a 1579 v rámci rozsáhlé renesanční přestavby zámku za Jana staršího ze Žerotína. Výzdoba klenby vyniká tzv. vpadlými výplněmi se stupňovitými hranami.
Abstract
The chateau chapel in Náměšt' nad Oslavou, dedicated to St. Wenceslas, was probably built between 1572 and 1579 as part of the extensive reconstruction of the chateau under Jan the Elder of Žerotín. The stucco decoration of the vault is in the form of recessed geometric fields.
KrajOkresObec
VysočinaTřebíčNáměšť nad Oslavou
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Zámek 1Náměšť nad Oslavou/st. 153
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1573 až 1579 1573 to 1579
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Zámek v Náměšti nad Oslavou vznikl na místě staršího hradu, který spolu s celým panstvím zdědil Jan starší ze Žerotína (asi 1543–1583) po smrti rodově spřízněného Oldřicha z Lomnice roku 1566 (Knoz 2001, s. 299). Janovi se dostalo dobrého vzdělání a následně i významných stavovských funkcí –  v letech 1561–1583 byl zemským sudím a hejtmanem brněnského kraje (Knoz 2001, s. 300; Kroupa 2004, s. 79). Pobýval sice převážně na zámku v Rosicích, nicméně svou stavební činnost soustředil rovněž v Náměšti nad Oslavou. Zděděný hrad nechal v letech 1572–1579 přebudovat na renesanční zámek a právě v této době patrně vznikla také kaple, dnes zasvěcená sv. Václavovi (původní patrocinium není známé). Podle Plačka práce započaly výstavbou kaple a dále pokračovaly jižním a západním křídlem zámku (Plaček 2007, s. 419–422), avšak důkladný průzkum, který by potvrzoval původnost zaklenutí této sakrální prostory, dosud nebyl proveden. Datace jednotlivých stavebních etap zámku tak v dosavadní literatuře vychází zejména z heraldických a sfragistických prvků na architektuře. Většina letopočtů nacházející se na samotné stavbě pochází ze 70. let 16. století, ovšem některé z nich mohly být užity až druhotně, a tak je nelze považovat za zcela spolehlivý doklad. Po smrti Jana staršího roku 1583 spravoval Náměšť jeho syn Karel starší ze Žerotína, a to po dobu nezletilosti svého bratra Jana Diviše (†1616). Podle opracování kamenických prvků se zde předpokládá účast italských kameníků, kteří byli tehdy v Brně poměrně často zaměstnáváni. Jediné konkrétní jméno nepřímo doložené na Náměšti je jméno brněnského kameníka italského původu Abbondia Ulivera Salise, kterého zaměstnával Jan Diviš ze Žerotína, jenž ho dal roku 1613 uvěznit. Po smrti Jana Diviše se zde ve 20. letech 17. století trvale usídlil opět Karel starší ze Žerotína. Vybavení kaple sv. Václava bylo však pořízeno až za Werdenbergů a zejména Haugwitzů ve 20. letech 18. století (Kroupa 2004, s. 73, 75).

Kaple je situována v nepravidelně zkoseném severovýchodním nároží zámeckého komplexu, při původní, hradní zástavbě soustředěné v severním křídle. Jedná se o sálový, valeně zaklenutý prostor s odsazeným polygonálně zakončeným presbytářem. Do kaple se vcházelo z jižní strany, tedy z průchodu spojujícího nádvoří a reprezentativní vstupní schodiště. Klenbu zdobí tzv. vpadlé výplně geometrických tvarů (ovál, obdélník a oktogon), které se rozprostírají na ose klenby mezi výsečemi, přičemž od sebe je dělí klenební pasy. Hrany obrazců jsou výrazně odstupňované tak, že klenební líc má tři výškové roviny, což na území českých zemí nemá obdoby. Bez průzkumu není možné poznat, zda jsou vystupující části opravdu ze štuku, anebo se jedná o štukem omítnutý základ z cihel, nicméně výsledná podoba klenební dekorace reflektuje výzdobu italských staveb. Již Maxentiova bazilika a Pantheon mají víceúrovňové kazety, do jejichž středu byly původně vsazeny rozety, jež se však nedochovaly. V renesančním Palazzo del Te měla pak klenba loggie delle Muse místo rozet v těchto vpadlých přihrádkách reliéfy (některé z nich zde stále jsou). V moravském prostředí bývají však vpadlé výplně zcela prázdné, většinou jen monochromně bílé.

Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Náměšť nad Oslavou, zámek, klenba zámecké kaple (Zdeňka Míchalová, 2019)
Náměšť nad Oslavou, zámek, klenba zámecké kaple (Zdeňka Míchalová, 2019)
Náměšť nad Oslavou, zámek, klenba zámecké kaple (Zdeňka Míchalová, 2019)
Náměšť nad Oslavou, zámek, klenba zámecké kaple (Zdeňka Míchalová, 2019)
Náměšť nad Oslavou, zámek, klenba zámecké kaple (Zdeňka Míchalová, 2019)
Literatura

Tomáš Knoz, Náměšť a Rosice: okolnostmi vynucený prodej, in: idem, Državy Karla staršího ze Žerotína po Bílé hoře. Osoby, příběhy, struktury, Brno 2001, s. 299–369.

Tomáš Knoz, Zámek Náměšť nad Oslavou, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost: renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 519–549.

Petr Kroupa, Zámek v Náměšti nad Oslavou. Stavební vývoj do 19. století, Památková péče na Moravě. Monumentorum Moraviae Tutela, č. 8, 2004, s. 63–76.

Jaroslav Petrů, Náměšť nad Oslavou, Brno 1968.

Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Praha 2007, s. 419–422.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J/N], Praha 1999, s. 621–629.

Prameny

Dalibor Hodeček, SZ Náměšť nad Oslavou: stavebně historický průzkum, svazek 1, 2003, 125 s.

Státní zámek Náměšť nad Oslavou obsahuje tato díla: