Zdeňka Míchalová, Vojtěch Krajíček, Zámek Slatina, arkáda, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/739, vyhledáno 27. 11. 2024. |
Zámek Slatina, arkáda(č. 739) |
---|
Dekorativní výzdoba stropu arkády v 1. patře zámku |
Památkově chráněno, č. úskp: 19110/7-6726, Památkový katalog |
Vlastník: soukromý |
Umístění |
---|
Severovýchodní křídlo zámku s otevřenou nádvorní arkádou, v prvním patře je klenba zdobená štukovými dekoracemi |
Anotace |
---|
Štuková dekorace arkády zámečku Slatina, renesančně upraveného roku 1602, patří do stejné skupiny jako štukatury kostela v Běhařovicích a zámku Schwarzenau (Švarcenava) v Dolních Rakousích. Dekorace vytvořené technikou otiskovaného štuku v minulosti prošly neodborným opravným zásahem. |
Abstract |
---|
The stucco decoration of the arcade of the Slatina Chateau, which was rebuilt in the Renaissance style in 1602, belongs to the same group as the stucco decorations of the church in Běhařovice and the Schwarzenau (Švarcenava) Chateau in Lower Austria. The decorations created by the technique of extruded stucco have undergone unprofessional repairs in the past. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Jihomoravský | Znojmo | Slatina |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
1602 | 1602 | Datace nad vchodem v přízemí. |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
okruh štukatérů činných na zámku ve Švarcenavě/Schwarzenau |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›vegetabilní |
Uměleckohistorický popis |
---|
Výstavba zámku Slatina na počátku 17. století navázala na starší budovu tvrze z první poloviny 16. století. Pozdně renesanční úprava byla provedena za Zikmunda Volfa Jankovského z Vlašimi a jeho manželky Elišky Rájecké z Mírova, o čemž svědčí text, letopočet a rodové erby manželského páru vytesané v nadpraží vstupního portálu (ZYKMVND WOL / FF IANKOWSKY / Z WASSIMIE A // 1602 / NA SLATINE // ELISSKA RAGEC / CZKA Z MIROWA / A NA SLATINE). Ve třicátých letech 18. století došlo k úpravě areálu pro potřeby hospodářského dvora. Zámeček tvoří jednokřídlá dvoupodlažní budova, která je ze severovýchodní strany v přízemí i patře otevřená arkádovou lodžií. V patře je arkádový ochoz zaklenutý sedmi poli valených kleneb se styčnými výsečemi, které jsou opatřeny bohatým dekorem otiskovaného štuku. Klenby jsou dekorovány pásy s vejcovcem, perlovcem a provázanými rozvilinami. Na klenebních kápích jsou otištěny dvouhlavé korunované orlice či rozety. Ty se nachází také na křížení ornamentálních pásů. Klenby vybíhají ze štukových konzolek s kartuší, ne všechny konzolky se však dochovaly. Ornamentální dekorace se zcela shodují s dekoracemi kostela v Běhařovicích, které lze odvodit od štuků v zámku Schwarzenau (Švarcenava) v Dolních Rakousích. Nade vší pochybnost jde o práci jedné lokálně činné štukatérské dílny. |
Technika štuku |
---|
vytlačovaný (otiskovaný) štuk |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie (stávající stav) |
Popis povrchových úprav |
---|
Dekorace jsou opatřeny vápenným nátěrem. V některých partiích došlo ke ztrátě štukových prvků. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické zásahy / opravy |
---|
Nedatovaný neodborný zásah v prvním a sedmém poli (zprava), kde došlo k lokálním ztrátám štukových dekorací. Kromě štukových dekorací jsou také opraveny chybějící omítkové vrstvy v plochách kolem štukové výzdoby. Všechny opravy byly provedeny pouze „na hrubo“ pomocí cementové malty. V sedmém poli se viditelně nachází více oprav provedených v různých období. Žádná z těchto oprav nedoplňuje chybějící štukovou výzdobu a zajišťuje zbylé fragmenty před odpadnutím. |
Zjištěný stav zachování |
---|
poškozeno (v průběhu restaurování) |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Současná plánová dokumentace |
---|
Použité dokumentační techniky | |
---|---|
|
|
Literatura |
---|
František Dvorský, Vlastivěda moravská. Hrotovský okres, Brno 1916, s. 269. Zdeněk Kovářík – Zdeňka Míchalová – Renata Tišlová, Renesanční vytlačovaný štuk na příkladu památek z oblasti česko-moravsko-rakouského pomezí, Zprávy památkové péče LXXX, 2020, č. 3–4, s. 313–329. |
Zámek Slatina obsahuje tato díla: