Dům čp. 138/I tvoří západní část rozsáhlého objektu dvou goticko-renesančních měšťanských domů situovaných na hloubkových středověkých parcelách, které byly v polovině 18. století majetkoprávně i stavebně propojeny. Historie tzv. Langrova domu je tématem vlastivědného bádání už od poloviny 19. století, přičemž součástí publikací se staly i sporné či vyvrácené úvahy, že dům byl vybudován pány z Hradce, dále že měl krátkodobě funkci špitálu nebo že sloužil za vdovské sídlo Anně Hradecké z Rožmberka (†1580). Podrobný rozbor sledu majitelů obou domů tvořících dnešní Langrův dům přesvědčivě prokázal, že se jednalo o běžné měšťanské domy. Dům 138/I se síňovou dispozicí a středověkým jádrem prošel několika úpravami během druhé poloviny 16. století. Z majetkoprávních záznamů je patrné, že během několika změn v držbě domu došlo k jeho značnému finančnímu zhodnocení, což se obvykle spojuje se stavebním vylepšením, například přístavbou patra. V roce 1580 se majitelem domu stal erbovní měšťan a bohatý obchodník Jan Čech z Kozmáčova, který již několik let vlastnil sousední objekt čp. 139/I, pro nějž dal v roce 1579 vytvořit sgrafita. Do období poslední čtvrtiny 16. století, kdy oba domy dočasně patřily jedné z vůbec nejvýznamnějších patricijských rodin ve městě, lze datovat pořízení štukové výzdoby domu čp. 138/I.

Místnost ve druhém patře dekoruje plochý čtyřlist, uvnitř kterého se nachází čtyři lví hlavičky a dvojitá pětilistá růže s čučkem v jižní části a v severní části plochý kvadrilob zvnějšku rámovaný vejcovcem, z vnitřní strany obloučkovým profilem, s andílčími hlavičkami v rozích a desetilistým květem s čučkem uprostřed.