Veronika Řezníčková, Zámek Moravec, přízemí 1, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/987, vyhledáno 23. 11. 2024. |
Zámek Moravec, přízemí 1(č. 987) |
---|
geometrické dekorace |
Památkově chráněno, č. úskp: 39464/7-4219, Památkový katalog |
Vlastník: Moravské zemské muzeum |
Umístění |
---|
přízemí, v rizalitu |
Anotace |
---|
Moravecký zámek byl renesančně přestavěn v poslední třetině 16. století, přičemž roku 1595 jej odkoupil Jan starší Munk z Ivančic, jenž byl zřejmě objednavatelem štukových dekorací. Ty se nacházejí v přízemí a uplatňují se na nich vpadlé výplně, plasticky vystupující rámování a hřebínky. Zastoupeny jsou zde také komunikující rámy a motivy srdcí. Původní výzdoba dvou větších místností je dnes rozdělena novodobými příčkami na dvě části a přepažena byla rovněž bývalá arkádová loggie. |
Abstract |
---|
The Moravec Château became a Renaissance building in the last third of the 16th century. In 1595, it was bought by Jan Senior Munk of Ivančice, who probably also ordered its stucco decoration. This decoration can be found on the ground floor and consists of sunken panels, prominent framework and ridges. There are also communicating frames and heart motifs. The original decoration of the two larger rooms is now divided by modern partitions; the original arcade loggia has a partition as well. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Vysočina | Žďár nad Sázavou | Moravec |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
po roce 1595 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický |
Uměleckohistorický popis |
---|
Renesanční zámek vznikl na místě starší tvrze, zmiňované již roku 1374. K zásadní přestavbě došlo v poslední třetině 16. století, kdy Jakub Zdeněk Lhotský ze Ptení nechal zpustošenou tvrz obnovit a rozšířit. Severní, východní a západní křídlo, v nichž se nacházejí dekorativní štukatury, pak dal přistavět zřejmě Jan starší Munk z Ivančic (†1606), jenž Moravec odkoupil roku 1595 (Mrkvičková 2008, s. 17). Stavební úpravy probíhaly také v 17. a 18. století. V roce 1825 zámek vyhořel, a klenby patra tak musely být sneseny a nahrazeny rovnými stropy (Hosák – Zemek 1981, s. 162). Zámek tvoří čtyři křídla obklopující lichoběžníkové nádvoří, přičemž hlavní – východní – křídlo je protažené až ke kostelu. Výsledný nepravidelný půdorys tak připomíná tvar obráceného písmene „P“. Vstup do zámku je zdůrazněn ústředním rizalitem při východním křídle. Renesanční klenby dekorované štukem se nacházejí v přízemí a uplatňují se na nich vpadlé výplně, plasticky vystupující rámování a hřebínky. Čtvercová místnost v rizalitu je zaklenuta valeně s trojbokými a koutovými výsečemi vytaženými do hřebínku. Kápě nad těmito výsečemi se sbíhají z klenebních patek do vpadlého kruhu uprostřed – v místech jejich styku – a vytvářejí tak dojem paprsků. Obdobou štukové výzdoby moraveckého zámku jsou klenební dekorace Schwanzova domu v Brně (1590–1596) a přízemí východního křídla zámku v Bučovicích (80. léta 16. století), kde se nachází jak motivy srdcí, tak i vpadlé výplně a komunikující rámy odkazující na severoitalské renesanční stavby, potažmo na výzdobu Velkých lázní Hadriánovy vily v Tivoli. |
Technika štuku |
---|
hřebínky |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie (stávající stav) |
Popis povrchových úprav |
---|
Monochromní bílé nátěry. |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Ladislav Hosák – Metoděj Zemek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [I]. Jižní Morava, Praha 1981. Ondřej Jakubec, Motiv srdce v pozdně renesančních štukaturách Moravy a Polska, Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica, Historia artium IV. Sborník k osmdesátým narozeninám prof. PhDr. Rudolfa Chadraby, CSc., Olomouc 2002, s. 297–324. Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J/N], Praha 1999, s. 558–559. Jan Sedlák a kol., Významné památky okresu Žďár nad Sázavou, Žďár nad Sázavou 1982, nestr. |