Robert Gája, Dům u Vejvodů – Praha, klenba mázhauzu, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/918, vyhledáno 21. 11. 2024. |
Dům u Vejvodů – Praha, klenba mázhauzu(č. 918) |
---|
Dekorativní štuková valená lunetová klenba sklenutá na střední sloup |
Památkově chráněno, č. úskp: 38438/1-177, Památkový katalog |
Vlastník: Soukromý |
Umístění |
---|
Klenba mázhauzu domu |
Anotace |
---|
Ve středověku zde stály dva domy, které byly sjednoceny až po pol. 16. století. Velká renesanční přestavba byla uskutečněna před rokem 1618. V roce 1908 byl dům zachráněn před demolicí, na opravě a dostavbě se podílel J. Fanta. Štukové dekorace zdobí hrany i středy klenebních polí bývalého mázhauzu, kombinuje štuková žebra tvořená vavřínovými lístky a perlovcem s vytlačovanými andílčími hlavičkami. Jednotlivé hřebínky se setkávají v rozetě s hvězdicovým vzorem. |
Abstract |
---|
In the Middle Ages there were two houses here, which were joined together after the middle of the 16th century. A major Renaissance reconstruction was carried out before 1618. In 1908 the house was saved from demolition. Architect Josef Fanta participated in the repair and completion. Stucco ornamentation decorates the edges and centres of the vaulted bays of the ground floor space, combining stucco ribs made of laurel petals and stragal with embossed cherub heads. The individual ribs cross each other in a rosette with a star pattern. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Hlavní město Praha | Praha | Praha |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Jilská 353/4 | Praha - Staré Město |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
Datace podle vročení 1618 na domovních vratech a také 1617 na krovu (doloženo v dobové literatuře před obnovou v roce 1908) | 1618 | K dataci podle literatury a slohového rozboru - SHP z roku 1962, s. 3-9 a 62 |
Charakter díla |
---|
dekorativní›vegetabilní |
Uměleckohistorický popis |
---|
Dokončení přestavby před rokem1618 – za Melichara Haldiuse z Neuenperka – je odvozeno z původních domovních vrat. Následná přestavba domu se datuje až do doby po třicetileté válce, se kterou souvisí štukový erb Mikuláše Františka Turka z Rosenthalu a Sturmfeldu, primátora Starého Města, který mu byl udělen za obranu Prahy Ferdinandem III. v roce 1649. Erb je umístěný v nadpraží vstupního portálu. Kartuši podpírají po stranách dvě polopostavy andělů. Nepravidelný dvoulodní prostor mázhauzu je zaklenut valenými klenbami s výsečemi na střední sloup z červeného mramoru. Patky kleneb jsou nasazeny na konzoly z červeného mramoru na obvodových stěnách. Hrany lunet výsečí, čela lunet, středy a vrcholnice valených částí kleneb pokrývají štukové pásky z vavřínových lístků lemovaných perlovcem,které imitují žebrovou klenbu. Pásky se protínají ve středech v terčích s motivem rozet a okřídlených hlaviček. Ve východní části průjezdu se žebra protínají v terči ohraničeném vavřínovým věncem, v jehož středu je sedmicípá hvězda. |
Technika štuku |
---|
Otiskování pomocí forem, ručně lepené vavřínové lístky, vyřezávaní nožem. 2 obdélníkové terče s okřídlenými hlavičkami byly zřejmě připraveny jako prefabrikáty samostatně a vsazeny do klenby (SHP z roku 1962 uvažuje o tom, že jsou z terakoty podle analogií). |
Materiálová skladba štuku |
---|
Neověřeno |
Povrchové úpravy |
---|
zlacení |
Popis povrchových úprav |
---|
Jde pravděpodobně o nepůvodní stav. Malířský průzkum z restaurátorské zprávy z roku 1997 uvádí, že byla sondována okřídlená hlava andílka na stropě mázhauzu: "pod dvěma bílými nátěry se nacházely světlé hlinky (žlutá) a pod touto hlinkou se nachází tvrdá hladká světle béžová okrová vrstva (email nebo vodní sklo). Tato vrstva je těžce snímatelná mechanicky a pod ní se nachází tón červeného bolusu. Je možné, že štuky, andělíčci a růžice – to vše bylo barevně pojednáno a není také vyloučeno, že dříve byla křídla zlatě zdobena. Nutno po omytí štuků udělat podrobnější průzkum" (Langpaulová, 1997). |
Původnost |
---|
Nelze posoudit |
Historické zásahy / opravy |
---|
Mázhauz domu byl v minulosti upraven, dnes je v něm umístěna restaurace. Není zjištěná míra zachování původní renesanční štukové hmoty, současně jsou štukové dekorace zlacené, což naznačovaly i průzkumy provedené před opravou v roce 1997. Raně barokní štukový erb v nadpraží portálu byl rozpoznán až při poslední restaurátorské obnově (ještě Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov, s. 265, uvádí erb jako kamenný). |
Zjištěný stav zachování |
---|
(po restaurování) |
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Pavel Vlček (ed.) a kol., Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, Praha 1996, s. 265. |
Prameny |
---|
Lenka Langpaulová, Rekonstrukce a úpravy domu čp. 353, k. ú. Staré Město – Praha 1, Jilská 4, dům U Vejvodů, restaurátorský průzkum, 1997. M. Beisetzerová – D. Vivarová – A. Jarešová – D. Líbal – O. Rulc – J. Lohr, Staré Město, čp. 353, strojopis SÚRPMO 1967. |
Dům u Vejvodů – Praha obsahuje tato díla: