Dokončení přestavby před rokem1618 – za Melichara Haldiuse z Neuenperka – je odvozeno z původních domovních vrat. Následná přestavba domu se datuje až do doby po třicetileté válce, se kterou souvisí štukový erb Mikuláše Františka Turka z Rosenthalu a Sturmfeldu, primátora Starého Města, který mu byl udělen za obranu Prahy Ferdinandem III. v roce 1649. Erb je umístěný v nadpraží vstupního portálu. Kartuši podpírají po stranách dvě polopostavy andělů. 

Nepravidelný dvoulodní prostor mázhauzu je zaklenut valenými klenbami s výsečemi na střední sloup z červeného mramoru. Patky kleneb jsou nasazeny na konzoly z červeného mramoru na obvodových stěnách. Hrany lunet výsečí, čela lunet, středy a vrcholnice valených částí kleneb pokrývají štukové pásky z vavřínových lístků lemovaných perlovcem,které imitují žebrovou klenbu. Pásky se protínají ve středech v terčích s motivem rozet a okřídlených hlaviček. Ve východní části průjezdu se žebra protínají v terči ohraničeném vavřínovým věncem, v jehož středu je sedmicípá hvězda.