Zdeňka Míchalová, Lucie Bartůňková, Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Jindřichův Hradec, epitaf Jáchyma z Hradce, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/663, vyhledáno 22. 2. 2024.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Jindřichův Hradec, epitaf Jáchyma z Hradce(č. 663)
torzo sepulkrálního památníku – přízední edikula s ornamentální a figurální štukovou dekorací a nápisy
Památkově chráněno, č. úskp: 28135/3-1706, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Jindřichův Hradec
Umístění
interiér, severní stěna presbytáře
Jindřichův Hradec, kostel Nanebevzetí Panny Marie, epitaf Jáchyma z Hradce (foto Vojtěch Krajíček, září 2019)
Anotace
Epitaf Jáchyma z Hradce je torzem původně rozměrnějšího sepulkrálního monumentu z let 1568–1578, který sestával z architektonické části se štukovou dekorací a tumby s figurou Jáchyma z Hradce. Dochovala se přízední edikula se štukovým dekorem a dále pamětními a biblickými texty. Průzkum doložil rozsáhlé poškození štuku žárem a kouřem i stopy po původní polychromii. V současnosti je povrch epitafu překryt mnoha vrstvami sekundárních nátěrů.
Abstract
The epitaph of Jáchym od Hradec is a fragment of a larger sepulchral monument from 1568–1578, which consisted of an architectural part with stucco decoration and a tomb with the effigy of Jáchym of Hradec. A wall aedicula with stucco decoration has been preserved to date as well as commemorative and Biblical texts. A closer examination revealed that the stucco decoration had been damaged by heat and smoke to a large extent (and traces of original polychrome were also found). The surface of the epitaph is now covered by many layers of secondary paint.
KrajOkresObec
Jihočeský Jindřichův HradecJindřichův Hradec
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Za Kostelem Jindřichův Hradec
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1568 až 1578 1568 to 1578SOA Třeboň, odd. J. Hradec, Rodinný archiv pánů z Hradce, kart. 5, sign. II C 1, epitaf a pohřeb Jáchyma z Hradce
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Hans Maurer
,
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
Šimon Kouřimský (kameník)
Charakter díla
dekorativnívegetabilní, figurální
Rozměry
7 x 4,5 m
Uměleckohistorický popis

Epitaf Jáchyma z Hradce (1526–1565) dala vytvořit Anna Hradecká z Rožmberka (1530–1580) pro svého předčasně zesnulého manžela. Postupný vznik památníku v letech 1568–1578 dokládá útržkovitě dochovaný účetní materiál, v němž je zmiňována řada zúčastněných řemeslníků: kameník Šimon Kouřimský, sochař Hans Maurer, zedníci Vilém a Jakub Vlach a blíže neznámý Vlach, s nímž byla uzavřena smlouva na hlavní dílo. Epitaf původně sestával z edikuly a zřejmě samostatně stojící tumby, na níž se nacházela klečící postava Jáchyma z Hradce, popis původního rozsahu monumentu zachycuje Kniha farních pamětí.  Po požáru kostela v roce 1801, který měl za následek zřícení klenby presbytáře, tumba zanikla a dochovala se jen přízední edikula se štukovou dekorací (Novák 1901, s. 235).

Současná podoba epitafu postrádá zmíněnou tumbu, zatímco přízední část musela být po požáru pečlivě obnovena. Edikula spočívá na vysokém soklu, na němž jsou zavěšené dvě plechové tabulky s malovanými erby pánů z Hradce a Rožmberků.  Nad soklem se nachází dvě dvojice polosloupů s korintskými hlavicemi, mezi nimiž jsou po stranách vyhloubeny dvě niky, v nichž jsou osazeny dřevěné sochy sv. Petra a sv. Pavla. Nad nikami jsou přibližně čtvercová, dekorativně orámovaná nápisová pole se jmény Jáchyma z Hradce a Anny z Rožmberka. Vlevo: JOACHIMO / DE / NOVADOMO / DIE XII DECEMBRIS / MDLXV / E VIVIS SUBLATO. Vpravo: ANNA / DE / ROSENBERG / CONJUX. Ve střední části je umístěn rozměrný obdélný výklenek, který je zakrytý malbou na plátně s motivem Archanděla Michaela. Ve výklenku se zachovala část ornamentální štukové dekorace. Nad výklenkem je umístěna nápisová páska s prvním veršem žalmu 112: BEATUS VIR, QUI DOMINUM TOTENS (sic!) / IN TERRA ERIT SEMEN EIUS GENERATIO RECTOR BT. Nad ústřední částí epitafu se nachází supraporta oddělená zalamovanou římsou s motivy vejcovce, zubořezu a vlysem s bohatou florální štukovou dekorací s centrálním maskaronem. V supraportě rámované volutami a kandelábry, završené trojúhelným tympanonem, je situované vpadlé obdélné pole se dvěma putti držícími nápis s úryvkem z Knihy Jobovy (Job 19, 25): SCIO QUOD REDEMPTOR MEUS / VIVIT ET NOVISSIMO DIE DE / TERRA SURRECTURUS SUM / REPOSITA HAEC SPES MEA / IN SINU MEO / JOB 19. Epitaf Jáchyma z Hradce představuje náročný projekt reprezentativního sepulkrálního monumentu, který se zachoval jen jako torzo. V původním stavu se patrně podobal monumentálním  náhrobkům s nástěnnou částí a tumbou, například takovým, jaké Hans Vredeman de Vries zachytil na svých grafikách vydaných v Antverpách roku 1563.

Technika štuku
otiskovaný štuk, modelovaný štuk
Materiálová skladba štuku
Vápenný štuk s kamenivem z mramorové drtě hrubosti do cca 0,7 mm, vzdušné vápno. Štuková výzdoba epitafu tedy po materiálové stránce odpovídá klasické kompozici štuku používaného v renesanci.
Povrchové úpravy
polychromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Stávající barevná úprava epitafu, kdy jsou konvexní prvky světlé krémové a konkávní plochy v tmavší okrově-zelené barvě, pochází z počátku devadesátých let 20. století. Pod současnou úpravou bylo identifikováno množství starších úprav (až třináct etap). Restaurátorským ani materiálovým průzkumem se dosud nepodařilo objasnit, zda mohou být některé z nalezených barevných úprav primární, z doby vzniku epitafu. Většina povrchu epitafu prošla výraznými změnami (požár, čištění, na některých místech zřejmě také remodelace povrchu). Ojediněle byly identifikovány nepatrné stopy zlacení.
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Po požáru kostela v roce 1801 byla edikula se štukovou dekorací obnovena. Sondážní průzkum prokázal několik sekundárních vrstev polychromie a lokálně opravy štuku. Současná povrchová úprava (2021) pochází z 90. let 20. století. 

Historické fotografie
Foto Státní památkový úřad, před 1918, GŘ NPÚ
Foto Fr. Liška, J. Hradec, okolo 1900, GŘ NPÚ
Foto Jos. Schulz, Praha, 1902-1904, GŘ NPÚ
Foto Kočinský, 1942, GŘ NPÚ
Fotodokumentace současného stavu
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (foto Vojtěch Krajíček, září 2019)
Celkový pohled na epitaf (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Štukový reliéf v tympanonu supraporty (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Detail štukového reliéfu s pětilistou růží (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Centrální nápis na supraportě. Český překlad: „Můj Vykupitel žije, to jedno vím, a že nakonec se nad prachem postaví: srdce mi touhou umírá. Job 19“ (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Centrální část korunní římsy s plastickými štukovými dekory a nápisem, jehož český překlad zní: „Blahoslavený je muž, který se bojí Hospodina. Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímných požehnání dojde.“ (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Detail centrálního maskaronu ve vlysu korunní římsy (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Hlavice sloupu (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Hlavice pilastru (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Nápisová tabulka v levé části pod korunní římsou. Český překlad: „Jáchym z Hradce dne 12. prosince 1565 žije výše“ (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Nápisová tabulka v pravé části pod korunní římsou, český překlad: „Anna z Rožmberka choť.“ (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Výklenek nacházející se za centrálním obrazem (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Štukovaný podhled centrálního výklenku (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Detail štukového reliéfu v podhledu centrálního výklenku (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Detail štukového reliéfu v podhledu centrálního výklenku (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Detail štukového reliéfu v podhledu centrálního výklenku (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Obraz s erbem Rožmberků umístěným v pravé části postamentu (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Obraz s erbem pánů z Hradce umístěným v levé části postamentu (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Náhrobní kámen Anežky z Cimburka z roku 1485 nacházející se na podlaze před epitafem (foto Vojtěch Krajíček, září 2019).
Detail centrálního maskaronu ve vlysu korunní římsy, sondážní průzkum (foto Lucie Bartůňková, září 2020).
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
  • Sondážní průzkum
  • Odběr vzorků
  • Materiálová analýza
    • štuk
    • povrchové úpravy
Literatura

Zdeňka Míchalová – Lucie Bartůňková – Petr Kuneš, Epitaf Jáchyma z Hradce v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci ve světle archivního, restaurátorského a materiálového průzkumu, Epigraphica & Sepulcralia XI 2022, v tisku.

Josef Novák, Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Politický okres Jindřicho-Hradecký, Praha 1901, s. 234–235.

Pavel Koblasa, Místopis Jindřichohradecka, České Budějovice 2012, s. 63–64.

Prameny

Tereza Broncová, Epigrafické památky na Jindřichohradecku do roku 1900 (magisterská diplomová práce), Ústav pomocných věd historických a archivnictví FF MU, Brno 2014, s. 50–51.

Státní oblastní archiv v Třeboni, oddělení Jindřichův Hradec, fond Rodinný archiv pánů z Hradce, kart. 5, sign. II C 1, epitaf a pohřeb Jáchyma z Hradce.

Státní oblastní archiv v  Třeboni, oddělení Jindřichův Hradec, fond Velkostatek Jindřichův Hradec, kart. č. 724, sign VI R, Důchodní účty.

Státní okresní archiv v Jindřichově Hradci, fond Proboštský úřad Jindřichův Hradec, kniha č. 4, Kniha farních pamětí, 1826.

Odkazy

Diplomová práce Epigrafické památky na Jindřichohradecku do roku 1900https://is.muni.cz/th/hhzv4/

Kompozice renesančního náhrobníku s tumbou a přízední částí dle Hanse Vredemana de Vries: https://www.metmuseum.org/art/collection/search/402139 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Jindřichův Hradec obsahuje tato díla: