Kostel Nejsvětější Trojice - Čimelice, loď a presbytář, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/610, vyhledáno 3. 12. 2024. |
Kostel Nejsvětější Trojice - Čimelice, loď a presbytář(č. 610) |
---|
křížová klenba se štukovými žebry |
Památkově chráněno, č. úskp: 30684/3-2484, Památkový katalog |
Vlastník: Římskokatolická farnost Čimelice |
Umístění |
---|
klenba v lodi a presbytáři |
Anotace |
---|
Kostel Nejsvětější Trojice s raně gotickým založením prošel výraznými přestavbami v průběhu renesance, baroka a zejména v klasicismu okolo roku 1820. Presbytář a jednolodní prostor kostela jsou klenuty křížovou klenbou s polychromovanými a dekorativně pojednanými štukovými žebry navazujícími na hlavice pilastrů. Malířská výzdoba byla v minulosti patrně obnovována, nicméně rozsah zachovalého renesančního podílu by mohl určit teprve odborný průzkum. |
Abstract |
---|
The early Gothic Church of Holy Trinity underwent major reconstruction in the Renaissance, Baroque, and particularly Classicist period (around 1820). The space of the one-nave church as well as the chancel have a groin vault with polychrome and decorative stucco ribs built on pilaster heads. The painted decoration was probably renewed in the past; however, only expert examination can reveal how many of the Renaissance fragments have been actually preserved. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Jihočeský | Písek | Čimelice |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
před rokem 1590 (?) | 1590 | datace malířské výzdoby klenby je vymalována v jednom z klenebních polí |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický, dekorativní›vegetabilní |
Uměleckohistorický popis |
---|
Kostel Nejsvětější Trojice je původně raně gotický, jeho nejstarší částí je sakristie pocházející patrně z první třetiny 14. století. K prvním architektonickým změnám došlo v období renesance, kdy byl kostel prodloužen a přestavěn. Zásadnější přestavba zpustlého kostela proběhla v první polovině 17. století přičiněním svobodného pána Karla Amadea z Bissingenu (Soukup 1910, s. 37). K dalším stavebním zásahům došlo v první polovině 18. století, kdy byla k jednolodnímu orientovanému kostelu přistavěna z jižní strany patrová oratoř a ze severní barokní kaple sv. Barbory, zaklenutá kupolí s lucernou. K pravděpodobně největší přestavbě došlo okolo roku 1822 za Josefa Vratislava z Mitrovic, což dokládá nápis letopočtu vytesaný do mramorové desky umístněné nad portálem v západním průčelí. V tomto období byla nad západním průčelím vystavěna hranolová věž se zvonicí a fasáda kostela byla upravena do klasicistní podoby (Poche 1977, s. 233). Presbytář a loď kostela jsou klenuty křížovými klenbami s taženými štukovými žebry. V presbytáři se nachází dvě a v lodi kostela tři klenební pole, jejichž štuková žebra a hlavice pilastrů, ze kterých vybíhá klenba, dekoruje malovaný vegetabilní ornament s vegetabilními motivy. Okraje žeber zdobí motiv vejcovce. V klenební kápi druhého pole od západu jsou v kruhových medailonech nesených čtyřmi putti vymalovány alianční znaky Aleše Deyma ze Stříteže a na Čimelicích a Kateřiny z Nespečova s datací do roku 1590. Celá malířská výzdoba byla později evidentně přemalovaná a obnovovaná, nicméně je patrné, že do velké míry respektuje původní renesanční podobu. |
Technika štuku |
---|
tažená štuková žebra |
Povrchové úpravy |
---|
polychromie |
Popis povrchových úprav |
---|
Patrně dosti přemalovaná renesanční ornamentální výzdoba vegetabilních forem a vejcovce |
Historické fotografie |
---|
Fotodokumentace současného stavu |
---|
Literatura |
---|
Josef František Jaroslav Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen - Prachiner Kreis, Dritter Theil, Prag 1790, s. 58–60. Johann Gottfried Sommer, Das Königreich Böhmen, Prachiner Kreis, Prag 1840, s. 41–42. Johann Trajer, Historisch-statistische Beschreibung der Diözese Budweis, Budweis, 1862, s. 527–529. Josef Renner, Otakar R. Paroubek, Popis okresního hejtmanství píseckého, Praha 1889, s. 153–155. Josef Soukup, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Píseckém, Praha 1910, s. 37–42. Emanuel Poche (et al.), Umělecké památky Čech, svazek 1, A–J, Praha 1977, s. 233. |
Prameny |
---|
Karel Bernas, Rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice, Čimelice, 2015. Uloženo v archivu plánové dokumentace NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, signatura PD 10158. Dokumentace obsahuje textovou část, mapovou a výkresovou přílohu. |
Kostel Nejsvětější Trojice - Čimelice obsahuje tato díla: