Zdeňka Míchalová, Lucie Bartůňková, Kostel sv. Jana Křtitele - Český Rudolec, Epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/254, vyhledáno 3. 11. 2024.
Kostel sv. Jana Křtitele - Český Rudolec, Epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova(č. 254)
figurální reliéfy v kamenné edikule
Památkově chráněno, č. úskp: 25352/3-1796, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Český Rudolec, čp. 6, 378 83 Český Rudolec
Umístění
evangelní strana kostelního dvoulodí
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova (Lukáš a Vojtěch Krajíčkovi, 2021)
Anotace
Epitaf rodiny rytíře Jana Hodějovského z Hodějova z roku 1582 představuje významnou sepulkrální památku vytvořenou v kombinaci žulové architektury a štukových figurálních reliéfů. Reliéfy vytvořené z dvouvrstvého vápenného štuku znázorňují šestičlennou rodinu modlící se k ukřižovanému Kristu, dále Boha Otce, zmrtvýchvstalého Krista a dva anděly. Dílo bylo patrně od 1. třetiny 17. století přetíráno druhotnými nátěry, k prvnímu restaurátorskému zásahu došlo až v letech 2019–2021. Během restaurování byla na památce odkryta rozsáhle dochovaná renesanční polychromie imitující mramor a další luxusní materiály.
Abstract
The epitaph of the family of Knight Jan Hodějovský of Hodějov from 1582 is an important sepulchral monument, a combination of granite architecture and stucco figurative reliefs. The reliefs were made from two-layer lime stucco and they present the six members of the family (praying to crucified Jesus), God the Father, resurrected Christ and two angels. From the first third of the 17th century, the monument was probably covered by additional layers of paint; the first professional restoration did not occur until 2019-2021 (and it revealed a large part of Renaissance polychrome imitating marble and other luxurious materials).
KrajOkresObec
Jihočeský Jindřichův HradecČeský Rudolec
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
1582 1582nápis na epitafu
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
skupina štukatérů činných v Telči pro Zachariáše z Hradce
Charakter díla
figurální
Rozměry
620 cm x 280 cm
Uměleckohistorický popis

Pozdně gotický farní chrám Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci byl v minulosti obklopen hřbitovem a samotný kostel sloužil jako pohřebiště vlastníkům rudoleckého panství a okolních statků. V jeho interiéru se nachází řada žulových náhrobních kamenů z 15. a 16. století s erby rytířských rodin vladyků z Maříže, Drhů z Dolan, vladyků z Osečan nebo Hodických z Hodic. Mezi funerálními monumenty v kostele vyniká epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova (†1608), upomínající na šlechtickou rodinu, která žila v nedalekém Markvarci a jejíž členové byli přímými následníky významného šlechtice Václava z Maříže, který dal kostel v 80. letech 15. století přestavět a nákladně vybavit. Podle pamětního nápisu byl epitaf vytvořen v roce 1582, když zemřela Hodějovského první manželka Rosina z Vartemberka.

Epitaf spočívající na nízkém soklu sestává z nápisové desky a figurálního výjevu zpodobujícího rodinu Jana Hodějovského z Hodějova v modlitbě k ukřižovanému Kristu. Zleva doprava jsou vyobrazeni Jan Hodějovský z Hodějova, dva synové (Oldřich a Tomáš Dětřich), dále dvě dcery (jedna se jmenovala Anna), a první manželka Jana Hodějovského, Rosina z Vartemberka. Jan Hodějovský je oděn v brnění, synové, dcery i manželka mají dobový oděv s dlouhými plášti. Rosina má na hlavě čepec a roušku s dlouhými konci, tzv. fachy, které jsou atributem dámského smutečního oděvu. Ukřižovaný je vyobrazen v malém měřítku s rozevlátou bederní rouškou. Výjev je rámován edikulou tvořenou toskánskými polosloupy a trojúhelným frontonem s profilovanou římsou, v němž je vyobrazena polopostava Boha Otce. Po stranách tympanonu se nachází dva andělé. Celý epitaf je završen postavou Vítězného Krista umístěnou na vrcholu tympanonu. Spodní část epitafu vyplňuje kamenná deska s pamětním nápisem rozděleným do dvou sloupců. Nápisová pole jsou orámována dekorativním rolverkem v nízkém reliéfu. Desku flankují pilastry s kartušemi, v nichž se nacházejí erby. Pohledově vlevo je situován štítek s kaprem představující erb Jana Hodějovského, pohledově vpravo se nachází šikmo půlený erb Rosiny z Vartemberka. Transkripce nápisu: Letha 1582. Tento pohrzeb. dal g̅t udielati Urozeny pan Jan ho/ diegowsky z hodiegowa a na Mark/ wartcy Mustrher a Colmistr Markg / Mo̅r̅. o w kralo.‘ uherske̅. Na pamat.o do/ bre pamie.ti pa̅a Arkleba z hodiegowa / pana Otce sve,o a pani Johanky ho/ diegowske z wosecan pa̅y Materze swe// Tez pa̅y Eufrozyny z wartemberka/ manżelky swe. kteraż usnula w pa̅/ leta to̅.o 1582 v po̅diely pŕed hromnice̅/ w to̅to mistie Tiela gich odpociwagi / tudiż pan Jan z hodego sobe y poto̅ku̅/ swy̅ kdyby kere pa̅ Buh pola raċil ab‘/ tu tiela gegich w pa̅o Bohu odpoċiw aly.

Všechny štukové reliéfy se vyznačují precizní sochařskou modelací a povrch jak štukových, tak i kamenných částí je pojednán polychromií, jež v některých částech (pozadí ústředního výjevu, povrch oděvů rodiny Hodějovských, orámování tympanonu) svou kresbou a žilkováním imituje vzhled mramoru a dalších nákladnějších kamenů. Vysoká umělecká kvalita, užití štuku a velmi podobný způsob sochařské modelace jednoznačně vedou k porovnání epitafu s pohřební kaplí Všech svatých na zámku v Telči. Shody v sochařské modelaci vedou k závěru, že epitaf vytvořil stejný autor (či skupina autorů), který vytvářel v 70. a 80. letech 16. století štuky telčské kaple a realizace v zámecké zahradě v Telči. Umělecké spojení mezi oběma lokalitami pak podtrhuje i fakt, že Zachariáše z Hradce pojily s Janem Hodějovským přátelské osobní vazby.

Technika štuku
Štuková výzdoba byla tvořena postupným nanášením dvou typů štukových malt na připravené armatury. Ve spodní, hrubší jádrové vrstvě okrové barevnosti, byla zhotovena pozadí ploch výjevů i naneseny základní hmoty reliéfů. Svrchní bílá modelační vrstva – intonako - je, jak ukazují podrobnější laboratorní průzkumy, s jádrem dobře propojena, což odkazuje na postupnou výstavbu výjevů a práci v denních dílech.
Materiálová skladba štuku
Jádrová malta je pojena slabě až středně hydraulickým vápnem páleným z mramoru. Plnivo s maximální velikostí zrn do 2,5 mm je složené ze směsi písku a mramorové moučky. Bílé intonako bylo na jádrovou maltu nanášeno v proměnlivé tloušťce od 2 mm do 1 cm. Tato vrstva je charakteristická vysokým podílem pojiva, které zlepšovalo zpracovatelské vlastnosti směsi a umožnilo výslednou precizní a detailní modelaci. Pojivo modelační vrstvy tvoří středně až silně dolomitické vzdušné vápno, plnivo pak převážně drcený mramor. Další, netypickou složkou intonaka jsou proteinové příměsi (klíh či kasein), které prodlužují dobu vysychání a tím i zpracování štuku a zároveň omezují vznik primárních trhlin. Zatímco poměr pojiva k plnivu u jádrové malty odpovídá přibližně 1: 1,5 (obj.), u modelační vrstvy je pak 1,5 až 2: 1 (obj.).
Povrchové úpravy
polychromie (původní (prokázané) barevné řešení)
Popis povrchových úprav
Polychromie v centrální části je provedena kombinací technik al fresco a fresco-secco, na výjevech v horní části bylo identifikováno pouze al secco nanesené až na zavadlý povrch omítky, ovšem bez kletování do podkladu, které pozorujeme na centrálním reliéfu. Pojivo barevných vrstev tvoří středně dolomitické vzdušné vápno (shoduje se s pojivem intonaca) s malou příměsí proteinových složek. Dle podrobných analýz se jedná buď o látky na bázi kolagenních proteinů (klih nebo želatina), nebo kaseinu, nelze vyloučit ani použití obou těchto látek. Škála použitých pigmentů odpovídá době vzniku epitafu; ve vrstvách ústřední části se vyskytují především hlinky, dále uhlíkaté černě, případně železitá červeň a železitá čerň. V tympanonu a vrcholové části se popsaná škála pigmentů rozšiřuje o červené minium, přírodní modrý azurit, smalt a zelený malachit. Barvicí složky povrchové úpravy žulových architektonických částí tvoří železitá červeň, hlinky a uhlíkatá čerň.
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Patrně od první třetiny 17. století opakovaně docházelo k zabílení epitafu vápennými nátěry. Již Jan Tiray v příslušném svazku Vlastivědy moravské (Slavonický okres) z roku 1926 uvádí, že modelace postav "splývá v neladný celek". Mohutné souvrství zcela zaslepovalo sochařskou modelaci a značně zkreslovalo a degradovalo vzhled díla. Epitaf byl také poškozen částečnými ztrátami štukové hmoty a poničenými armaturami (ulámané prsty rukou, poškozené nosy, krytí na zbroje, části oděvů, ruka Zmrtvýchvstalého Krista). V letech 2019–2021 proběhl kompletní odkryv a restaurování (Fakulta restaurování Univerzity Pardubice).

Zjištěný stav zachování
poškozeno (po restaurování)
Historické fotografie
Kresba epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova, asi konec 18. století, Moravský zemský archiv, fond G10, kniha č. 11 - Staré nápisy na zvonech a náhrobcích
Fotodokumentace současného stavu
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, umístění epitafu na evangelní straně dvojlodí, stav před restaurováním (Zdeňka Míchalová, 2018)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, celkový pohled na epitaf, stav před restaurováním (Vojtěch Krajíček, 2018)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, nápisová deska, stav před restaurováním (Zdeňka Míchalová, 2018)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, ústřední výjev rodiny Jana Hodějovského z Hodějova, stav před restaurováním (Vojtěch Krajíček, 2018)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, detail obličeje Jana Hodějovského z Hodějova překrytý velkým množstvím druhotných barevných vrstev, stav před restaurováním (Vojtěch Krajíček, 2018)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, štukový reliéf Boha Otce v tympanonu, stav před restaurováním (Vojtěch Krajíček, 2018)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, postava Vítězného Krista na vrcholu epitafu, stav před restaurováním (Zdeňka Míchalová, 2018)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova, stav před resturováním, fotogrammetrie (Lukáš a Vojtěch Krajíčkovi, 2019)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova, stav po očištění Lukáš a Vojtěch Krajíčkovi, 2021)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova, stav porestaurování (Lukáš a Vojtěch Krajíčkovi, 2021)
Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova, reliéf Boha Otce v průběhu odkryvu (Romana Čivrná, 2020)
Použité dokumentační techniky
  • Vizuální průzkum
    • VIS
    • UV
    • IR
  • Sondážní průzkum
  • Odběr vzorků
  • Materiálová analýza
    • štuk
    • povrchové úpravy
    • jiné materiály přítomné na štuku (např. terakota, vnitřní konstrukce, aj.)
  • Další invazivní a neinvazivní průzkumové a dokumentační techniky
    • Fotogrammetrie
    • 3D model
    • RTI
    • Jiné techniky
Jiné techniky průzkumu: IRRFC, UVRFC, termografie
Výstupy dokumentačních technik
Fotografie ve viditelném rozptýleném světle - VIS (foto Vojtěch Krajíček).
Ultrafialová fluorescenční fotografie - UVF (foto Vojtěch Krajíček).
Ultrafialová reflektografie - UVR (foto Vojtěch Krajíček).
Ultrafialová reflektografie ve falešných barvách - UVRFC (foto Vojtěch Krajíček).
Infračervená reflektografie - IRR (foto Vojtěch Krajíček).
Infračervená reflektografie ve falešných barvách - IRRFC (foto Vojtěch Krajíček).

3d model můžete tažením myši se stisknutým levý tlačítkem otáčet, kolečkem pak přibližovat nebo oddalovat.

Český Rudolec, kostel sv. Jana Křtitele, epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova (Vojtěch Krajíček, 2021)
RTI
Literatura

Lucie Bartůňková – Zdeňka Míchalová – Renata Tišlová – Zdeněk Kovářík, Interdisciplinární průzkum a restaurování epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova ve farním chrámu Narození sv. Jana Křtitele v českém Rudolci, Průzkumy památek XXVII, 2020, s. 67–82.

Lucie Bartůňková – Zdeňka Míchalová – Renata Tišlová – Zdeněk Kovářík, Eine vier Jahrhunderte lang verborgene Perle der Renaissancekunst aus den böhmischen Kronländern, Restauro, 2022, s. 38–45.

Josef Jireček, Jan Hodějovský z Hodějova, jeho rod i působení a latinští básníci tovaryšstva jeho, Praha 1884, s. 10–11, 17, 21.

Zdeňka Míchalová, „Objev“ epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci, Zprávy památkové péče 79, 2019, s. 214–215.

Zdeňka Míchalová (ed.), Epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci, Pardubice 2021.

Jan Tiray, Vlastivěda Moravská. Dačický okres, Brno 1925, s. 163.

Jan Tiray, Vlastivěda Moravská. Slavonický okres, Brno 1926, s. 210–211.

Prameny

Josef Vichr, Dějiny rodu Hodějovských z Hodějova (rukopis), Kraselov 2002, s. 39–42. Uloženo v SOA Strakonice.

Odkazy

Kniha Epitaf rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci, Pardubice 2021: https://eshop.upce.cz/publikace/9007014/epitaf-rodiny-jana-hodejovskeho-z-hodejova-v-ceskem-rudolci

Kostel sv. Jana Křtitele - Český Rudolec obsahuje tato díla: