Josef Faltičko, Zámek Kolštejn, místnost ve východním křídle středního zámku, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/935, vyhledáno 23. 2. 2024.
Zámek Kolštejn, místnost ve východním křídle středního zámku(č. 935)
Geometrické motivy, kazetování
Památkově chráněno, č. úskp: 29269/8-843, Památkový katalog
Umístění
Průchod vstupního křídla, místnosti severního křídla
Branná, střední zámek, štuková výzdoba místnosti v severní části východního křídla, detail (Vladislava Říhová, 2009)
Anotace
Zámecký komplex v Branné oplývá nejbohatší pozdně renesanční štukovou výzdobou na severní Moravě. Mimo zámeckých sálů a průjezdu vstupní věže se štukatury nalézají také v přilehlém kostele Zmrtvýchvstání Páně (dnešní farní kostel sv. Michaela archanděla). Vesměs geometrická výzdoba vznikla pravděpodobně ve dvou etapách mezi lety 1582 a 1614, kdy panství vlastnili Bruntálští z Vrbna.
Abstract
The castle complex in Branná has the most lavish late Renaissance stucco decoration in North Moravia. In addition to the castle rooms and the entranceway in the gate tower, stuccos can be also found in the adjacent Church of Resurrection of Jesus (now the parish Church of Michael the Archangel). This decoration (mostly geometric) was probably created in two stages, between 1582 and 1614, when the manor was owned by the family of Bruntálský of Vrbno.
KrajOkresObec
Olomoucký ŠumperkBranná
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
Přelom 16. a 17. století (?) 1582 to 1614
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativníornamentální
Uměleckohistorický popis

Zámecký areál tvoří zřícenina středověkého hradu a renesanční zámek se dvěma nádvořími a kamenným mostem vedoucím k předzámčí, kde se nachází budova bývalého hejtmanství. Celý areál byl zakončen monumentálním zámeckým kostelem. S přestavbou hradu na reprezentativní zámek začal Hynek starší krátce po roce 1582, kdy do prostoru předhradí přistavěl tzv. střední zámek s velkým sálem. Tato přístavba s geometrickou sgrafitovou fasádou má trojkřídlou dispozici a její arkádové nádvoří s toskánskými sloupy je na jižní straně ukončeno původní hradbou. Stavitel nejspíše pocházel z území dnešního švýcarského kantonu Ticino nebo z okolí luganských jezer v dnešní Itálii. Od roku 1594 spravoval zámek Hynkův syn Jan starší (†1608; Stibor 1998, s. 39), který spolu se svým synem Hynkem mladším ve zvelebování zámeckého komplexu pokračoval – začali budovat současný tzv. dolní zámek, tj. vstupní věž a východní křídlo (Menclová 1957, s. 8). Na jeho výstavbě se podíleli stavitelé inspirovaní slezským manýrismem. S okruhem těchto tvůrců je spojováno jméno stavitele Antonia Thomy (Nováková 1975, s. 60­–63; Spurný 1983, s. 35, 202, 263–264; Polách 1994, s. 125; Polách 1995, s. 100–103). V  rozšiřování zámku pak pokračoval nový majitel Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu (†1619). Roku 1621 byl pak Kolštejn Petřvaldským konfiskován a věnován Lichtenštejnům (Březina 1932, s. 175).

Štukatury vznikly pravděpodobně ve dvou etapách mezi lety 1582 a 1614, kdy panství vlastnili Bruntálští z Vrbna, a nachází se hned v několika prostorách středního a dolního zámku a také v průjezdu. Ve čtyřech prostorách se uplatňují komunikující rámce či rytmizované kazety, tři místnosti zdobí jemné lemy a vegetabilní prvky a jedna místnost se vyznačuje krajkovitou zdobností. Všechny místnosti s jemným lemováním a vegetabilními motivy jsou situovány v severovýchodním nároží středního zámku, a lze tak předpokládat, že vznikly již za Hynka staršího Bruntálského z Vrbna. Sál ve východním křídle středního zámku je zaklenut obkročnou klenbou, jejíž hrany jsou akcentovány lištou. V každé výseči a nad každou klenební patkou je jeden trojúhelník obepnutý vegetabilním rámováním ze stylizovaných listů břečťanu a květů lilie (právě lilie je přitom heraldickým symbolem rodu Bruntálských z Vrbna). Na ose klenební plochy jsou stejným věncem lemovány čtvercové rámy, v nichž se nachází jednoduchá čtyřlistá rozeta. Nad oknem u jižní výseče klenby je namísto trojúhelníku použit protáhlý hexagon s vepsaným oválem (již bez zdobného rámování).

Povrchové úpravy
polychromie (stávající stav)
Popis povrchových úprav
Na štucích jsou zřejmé pozůstatky blíže nedatované polychromie (okrová, zelená a červenohnědá).
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Branná, střední zámek, štuková výzdoba místnosti v severní části východního křídla (Vladislava Říhová, 2009)
Branná, střední zámek, štuková výzdoba místnosti v severní části východního křídla, detail (Vladislava Říhová, 2009)
Literatura

Friedrich Bernau, Studien und Materialen zur Spezialgeschichte und Heimatskunde des deutschen Sprachgebiets in Bömen und Mähren, Prag 1903.

Jan Březina, Vlastivěda Moravská. Šumperský, Staroměstský, Vízmberský okres, Brno 1932.

Karel Čundrle, Zámek v Branné bude obnoven, Severní Morava, sv. 19, 1970, s. 78–79.

Miloš Dempír, Hrad a zámek Kolštejn v Branné poprvé zpřístupněn veřejnosti, Severní Morava, sv. 82, 2001, s. 72–74.

Ladislav Hosák, Hrad Kolštejn (Branná) a jeho majitelé, Severní Morava, sv. 16, 1968, s. 11–17.

Ondřej Jakubec, Skupina pozdně renesančních štukatur na Moravě, jejich styl a význam – možnosti a meze interpretace, Umění 51, 2003, č. 4, s. 278–291.

Leoš Mlčák, Hodinový cimbál úsovského zámku, Severní Morava, sv. 37, 1979, s. 62–64.

Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Praha 2001.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. svazek A/I, Praha 1994, s. 122–123.

František Spurný (ed.), Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1983.

 

Prameny

Pavel Borský – Dagmar Černoušková – Josef Peterka, Zámek Branná: Stavebně historický průzkum, Brno 1999 (uloženo ve spisovně NPÚ, ÚOP v Olomouci).

Vlasta Kauerová – Tomáš Vítek, Branná, objekt bývalého fojtství: Stavebně historický průzkum, Olomouc 1994 (uloženo ve spisovně NPÚ, ÚOP v Olomouci).

Dobroslava Menclová, Branná, zámek, Umělecko-historický rozbor, Brno 1957 (uloženo ve spisovně NPÚ, ÚOP v Olomouci).