Veronika Řezníčková, Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno, patro, místnost 1, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/902, vyhledáno 3. 11. 2024. |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno, patro, místnost 1(č. 902) |
---|
Geometrické štukatury |
Památkově chráněno, č. úskp: 26375/7-157, Památkový katalog |
Umístění |
---|
Klenba místnosti prvního patra. |
Anotace |
---|
Dům nechal postavit nejzámožnější brněnský měšťan té doby Kryštof Schwanz z Retzu v letech 1590–1596. Tímto úkolem pověřil stavitele Antonia Gabriho a sochaře Giorgia Gialdiho. V interiérech se nachází celkem dvanáct prostor s geometrickými štukaturami (šest v přízemí a šest v prvním patře). Jedná se převážně o vpadlé výplně s motivy karetních symbolů, jako jsou koule, srdce, kříže, piky a káry, které se uplatňovaly i na dalších stavbách spjatých s Gabrim. Klenby jsou novodobě omítnuty. |
Abstract |
---|
Kryštof Schwanz of Retz, the wealthiest Brno burgher in his time, had the house built in 1590–1596; the task was assigned to architect Antonio Gabri and sculptor Giorgio Gialdi. There are twelve rooms with geometric stucco in total (six on the ground floor and six on the first floor). Most of the stucco decoration consists of sunken panels with card symbols – bells, hearts, clubs, spades and diamonds – which can be found in other buildings connected with Gabri as well. The vaults have modern plaster. |
Kraj | Okres | Obec |
---|---|---|
Jihomoravský | Brno-město | Brno |
Ulice, čp/č. o. | Kat. území / č. parcely |
---|---|
Náměstí Svobody 86/17 | Město Brno/524 |
Slovní datace | Vročení | Podložení datace prameny |
---|---|---|
90. léta 16. století | 1590 to 1600 |
Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu: |
---|
okruh Antonia Gabriho |
Charakter díla |
---|
dekorativní›geometrický |
Uměleckohistorický popis |
---|
Schwanzův dům (známý jako Dům pánů z Lipé) na dnešním náměstí Svobody vznikl na místě starší gotické stavby, kterou roku 1587 odkoupil Kryštof Schwanz z Retzu, nejzámožnější brněnský měšťan té doby, jenž nechal původní budovu zbořit a pověřil Antonia Gabriho, aby na jejím místě vystavěl nový městský palác (Zapletal 1939, s. 15). Plán práce měl hotov už v roce 1589, ale kvůli pracovní vytíženosti Jiřího Gialdiho, autora sochařské výzdoby paláce, byla stavba dokončena až roku 1596 (Zapletal 1939, s. 21, 26). Schwanz zde do roku 1603 provozoval velkoobchod s vínem, kramářství a směnárnu. Dům pak vystřídal řadu majitelů, mezi nimi byl např. i Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu. Palác prošel mnohými úpravami, z nichž snad největší zásah narušující autenticitu památky inicioval Brnosvaz, když v letech 1931–1936 nechal provést celkovou rekonstrukci. Původně třípatrový palác na půdorysu úzkého obdélníku byl orientován směrem do náměstí a uvnitř měl dvoukřídlý ochoz obklopující přízemí a první patro. V těchto dvou podlažích se také nachází dohromady dvanáct prostor s geometrickými štukaturami (šest v přízemí a šest v prvním patře), převážně jde o vpadlé výplně s motivy karetních symbolů, jako jsou koule, srdce, kříže, piky a káry. Menší místnost v patře situovaná v ose chodby navazuje na tuto chodbu jak svými rozměry, tak i stejným pikovým vzorcem tvořeným vpadlými srdčitými motivy vycházejícími z obdélného zrcadla. Oproti chodbě má ale jen jednu dvojici styčných výsečí bez hřebínku. Kombinací jednoduchých geometrických tvarů, jako jsou čtverce, kruhy či srdce, lze tyto klenební vzorce přirovnat k výzdobě zámeckých sálů v Dolních Kounicích, Moravci a zejména v Bučovicích. Ve východním křídle bučovického zámku se nachází štukatury analogické jak svými obrazci, tak i provedením. Přímou souvislost mezi oběma objekty naznačují také rodinné vazby stavitelů – starším bratrem Antonia Gabriho byl Pietro Gabri, mistr podílející se na výstavbě bučovického zámku. Dílem Antonia byla navíc i jezuitská kolej v Brně, kde se původně nacházely víceméně stejné štukatury jako ve Schwanzově domě [srov. Hana Jordánková (ed.), Jezuité a Brno: sociální a kulturní interakce koleje a města (1578–1773), Brno 2013, s. 269–273]. O něco starší variaci na pikové motivy, z doby kolem roku 1570, pak najdeme také v horní síni vyškovské radnice. |
Technika štuku |
---|
vpadlé výplně |
Povrchové úpravy |
---|
monochromie (stávající stav) |
Původnost |
---|
Původní stav s druhotnými zásahy |
Historické zásahy / opravy |
---|
V rámci rekonstrukce v letech 1931–1936 došlo k přeštukování kleneb. |
Literatura |
---|
Jiří Kroupa, Dějiny Brna 7. Uměleckohistorické památky: historické jádro, Brno 2015, s. 566–567. Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1 [A/I], Praha 1994, s. 146–147. František Zapletal, Družstevní dům v Brně (bývalý palác pánů z Lipé), Brno 1939. |
Prameny |
---|
Dagmar Černoušková, Dům pánů z Lipé – Schwanzův palác na nám. Svobody č. 17 v Brně. Stavebněhistorický průzkum I., Brno 2000. |
Dům pánů z Lipé (Schwanzův dům) - Brno obsahuje tato díla: