Dům čp. 146 v Olomoucké ulici vznikl na počátku 17. století. Jak dokládá merka s iniciálami TH na vstupním portálu, výstavbu objektu financoval moravskotřebovský měšťan Tomáš Holzpöck. Na rozdíl od objektů v centru města, které jsou orientovány hloubkově, má tento předměstský dům šířkovou dispozici. V roce 1840 při ničivém požáru vyhořel, rodina majitele se původně ukryla v mázhauzu, posléze jej kvůli kouři musela opustit a požár přečkala ve sklepě. Po požáru byl objekt náročně rekonstruován a některé původní klenby byly při této přestavbě nahrazeny. 

V pravé části dispozice domu se zachovaly manýristické dekorativní štukatury. Najdeme je v prostorách mázhauzu a přilehlé místnosti situované u předního čela domu. Ta je vybudována na téměř čtvercovém půdorysu a je zaklenuta valenou klenbou s párem styčných výsečí. Na hranách lunet a výběhů kleneb se zachovala plastická štuková žebra s dekorem složeným ze středního pásu s vavřínovými listy a rámujících lišt s drobným vejcovcem. Žebra se ve vrcholu protínají ve svorníku opatřeném drobnou rozetou se srdčitými okvětními lístky. 

Výzdoba domu souvisí s okruhem dalších podobných realizací z moravskotřebovského a sousedního zábřežského panství. Tato území vlastnil na počátku 17. století Ladislav Velen ze Žerotína, s jehož stavební skupinou můžeme vznik štukatur spojovat. Podobné dekorativní systémy a shodné formy pro drobné štukové prvky (totožné lví a andílčí hlavičky atp.) byly použity v bohaté dekoraci zámku v Tatenici (1606) budovaném jako Žerotínův venkovský letohrádek, dále v jeho městské rezidenci - manýristickém předdvoří zámku v Moravské Třebové (kolem 1615, zde např. shodné rozety a pletence). Ve městě se potom podobná ale méně náročná dekorace zachovala v zadním prostoru domu čp. 46 v Bránské ulici. Další vazby najdeme v dekoracích tvrze v Nemili, která leží na sousedním zábřežském panství. Dekorativní aparát odkazuje k obdobným slezským realizacím, jméno autora nebo stavební skupiny je dosud neznámé.