Josef Faltičko, Městský dům čp. 2 - Krnov, místnost v přízemí východního traktu, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/962, vyhledáno 19. 2. 2024.
Městský dům čp. 2 - Krnov, místnost v přízemí východního traktu(č. 962)
štuková žebra, rozety
Památkově chráněno, č. úskp: 46821/8-21, Památkový katalog
Umístění
přízemí východního traktu
Krnov, měšťanský dům. Fotografie ÚSKP. (archiv Národní památkový ústav, 1963)
Anotace
Měšťanský dům čp. 2/11 má uchované renesanční jádro. V přízemí východního traktu se nachází místnost se štukovými žebry a rosetami. Dekorace byla částečně rekonstruována v 70. letech 20. století.
Abstract
Burgher’s house No. 2/11 has a well-preserved renaissance core. On the ground floor of the eastern wing there is a room with stucco ribs and rosettes. The decoration was partially reconstructed in the 1970s.
KrajOkresObec
Moravskoslezský BruntálKrnov
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Zámecké náměstí 2/11Krnov-Horní Předměstí/4
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
70. až 80. léta 16. století 1570 to 1589
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Měšťanský dům čp. 2/11 na krnovském Zámeckém náměstí patří k nejvýstavnějším renesančním stavbám ve městě. Nárožní dvoupodlažní dům s dochovaným renesančním jádrem je zakončen vysokou atikou. V přízemí má podloubí a nárožní arkýř pocházející pravděpodobně z druhé poloviny 16. století. Objekt byl přestavěn po požáru v roce 1779 a poté v 19. a druhé polovině 20. století. Po roce 1973 byla provedena jeho revitalizace (Lukáš Michl, Evidenční list nemovité kulturní památky, poř. č. 21, 1966, NPÚ ÚOP v Ostravě).

V přízemí východního traktu se nachází štukem zdobená místnost, přístupná vchodem z podloubí a osvětlená oknem. Její valenou klenbu člení dvojice protilehlých trojbokých výsečí, jejichž hrany jsou zvýrazněny subtilními štukovými žebry. Profil žeber sestává ze středového hřebínku, po stranách lemovaného dvojicemi oblounů stejných proporcí. Takto komponovaná žebra kolmo spojují také hroty protilehlých výsečí, přičemž se v ose klenby protínají se stejně tak profilovanou vrcholící a v místě jejich průsečíků jsou modelovány tři reliéfní rozetové svorníky. Klenební patky jsou utvářeny římsami na konzolách. Některé části štukové výzdoby jako např. reliéfní pojetí svorníků byly dotvořeny až v rámci rekonstrukce domu na konci 70. let 20. století. Nicméně současný profil žebrování se zdá být původní. Podle Haničákem zjištěné fotodokumentace stavebních úprav se profil žeber měnil vlivem několikerého přelíčení, přičemž mladší nátěrové vrstvy byly poté odstraněny (Haničák 2015, s. 135). Obdobnou sestavou žeber disponoval i mázhaus krnovského domu staré čp. 157 (dříve Franz-Josefsplatz 33), který se ovšem nedochoval – na jeho místě vznikla roku 1923 novostavba (Haničák 2015, s. 135).

Povrchové úpravy
monochromie
Původnost
Rekonstruováno
Historické zásahy / opravy

70. léta 20. století - rekonstukce štukových svorníků s rosetami

Literatura

Ondřej Haničák, Renesanční domy moravsko-slezského pomezí: příspěvek k poznání typologie a formálních aspektů měšťanské obytné architektury 16. a 17. století, Opava 2015, s. 120, 132–136.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J/N], Praha 1999, s. 206.

Městský dům čp. 2 - Krnov obsahuje tato díla: