Josef Faltičko, Zámek Třemešek, místnost v přízemí 1, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/939, vyhledáno 19. 2. 2024.
Zámek Třemešek, místnost v přízemí 1(č. 939)
geometrický dekor
Památkově chráněno, č. úskp: 30576/8-1069, Památkový katalog
Vlastník: Obec Dolní Studénky 99, 78820 Dolní Studénky; Třemešek, z. ú., Králec 3, 78820 Dolní Studénky
Umístění
přízemí zámku
Dolní Studénky, zámek Třemešek, klenba v přízemí jihozápadního nároží (Pavel Waisser, 2021)
Anotace
Sídlo Jana Bukůvky z Bukůvky bylo dokončeno v roce 1587. Z této doby se dochovala štuková výzdoba celkem pěti kleneb v přízemí v podobě vpadlých geometrických obrazců. Povrch je opatřen monochromním bílým nátěrem.
Abstract
This residence of Jan Bukůvka of Bukůvka was finished in 1587. The stucco decoration preserved from those days can be found on five vaults on the ground floor (in the form of sunken geometric motifs). The surface was coated with monochrome white paint.
KrajOkresObec
Olomoucký ŠumperkDolní Studénky
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Králec 3Dolní Studénky/st. 4
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
kolem 1587 1587
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Zámek Třemešek je dvoupatrová budova o devíti okenních osách v průčelí a třech po stranách, krytá nízkou valbovou střechou, a její ústřední část je vyvýšena o jedno patro s drobnou vížkou. Renesanční zámek Jana Bukůvky z Bukůvky byl dokončen v roce 1587 (Polách 2014, s. 39). Původně se jednalo o patrový objekt s lunetovou římsou, završený věžičkou. Druhé a třetí patro včetně vížky vznikly až v rámci historizující přestavby (1857–1861), která dala zámku současný vzhled (Polách 2014, s. 134–135). Ve druhé polovině minulého století byl objekt nevhodně adaptován pro účely internátu zemědělského učiliště (Polách 2014, s. 167) a po požáru roku 2018 je nyní nově zrestaurován. Nejcennějším dochovaným prvkem je pozdně renesanční pískovcový portál s postavami Jana Bukůvky z Bukůvky a jeho manželky Ester Syrakovské z Pěrkova (Polách 2014, s. 39–41). 

Renesanční štuková výzdoba se dochovala v přízemí zámku. V jeho jižní části jsou to dva sály zaklenuté neckovou klenbou s římsou po obvodu. Místnost blíže vstupnímu portálu zdobí pouze jednoduché vpadlé zrcadlo obdélného tvaru. Štuková výzdoba zámku Třemešek nevyniká nad běžný rámec dobové produkce. Je velmi blízká štukaturám východního křídla zámku v Bučovicích a Schwanzova domu v Brně, které vznikly v přibližně stejném období, a lze se tak domnívat, že se zřejmě jednalo o tutéž dílnu. Z restaurátorských průzkumů nebyly ani v jedné z místností nalezeny stopy po renesanční malířské výzdobě. Odhalena byla pouze nejstarší jednovrstvá vápenná omítka s hnědo-šedým nátěrem na povrchu. Štuková výzdoba byla restaurována v souladu s doporučeními Národního památkového ústavu.

Technika štuku
vpadlé výplně
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Historické zásahy / opravy

Nevhodné úpravy z 20. století

Zjištěný stav zachování
dobrý (po restaurování)
Fotodokumentace současného stavu
Dolní Studénky, zámek Třemešek, klenba v přízemí jihozápadního nároží (Pavel Waisser, 2021)
Literatura

Drahomír Polách, Historie zámku a panství Třemešek, Štíty 2014.

Jaroslava Šubrtová, Zámek Třemešek u Šumperka v šestnáctém a první polovině sedmnáctého století (diplomová práce), Historický ústav FF UJEP, Brno 1984.

Prameny

Michal Šelemba, Orientační restaurátorský průzkum v interiéru a na fasádě zámku Třemešek u Šumperka, Žatec 2016. (Spisovna NPÚ ÚOP Olomouc – pracoviště Šumperk)