Kostel Nejsvětější Trojice - Čimelice, loď a presbytář, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/610, vyhledáno 15. 3. 2024.
Kostel Nejsvětější Trojice - Čimelice, loď a presbytář(č. 610)
křížová klenba se štukovými žebry
Památkově chráněno, č. úskp: 30684/3-2484, Památkový katalog
Vlastník: Římskokatolická farnost Čimelice
Umístění
klenba v lodi a presbytáři
Pohled k oltáři (foto Jan Fiřt, únor 2019)
Anotace
Kostel Nejsvětější Trojice s raně gotickým založením prošel výraznými přestavbami v průběhu renesance, baroka a zejména v klasicismu okolo roku 1820. Presbytář a jednolodní prostor kostela jsou klenuty křížovou klenbou s polychromovanými a dekorativně pojednanými štukovými žebry navazujícími na hlavice pilastrů. Malířská výzdoba byla v minulosti patrně obnovována, nicméně rozsah zachovalého renesančního podílu by mohl určit teprve odborný průzkum.
Abstract
The early Gothic Church of Holy Trinity underwent major reconstruction in the Renaissance, Baroque, and particularly Classicist period (around 1820). The space of the one-nave church as well as the chancel have a groin vault with polychrome and decorative stucco ribs built on pilaster heads. The painted decoration was probably renewed in the past; however, only expert examination can reveal how many of the Renaissance fragments have been actually preserved.
KrajOkresObec
Jihočeský PísekČimelice
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
před rokem 1590 (?) 1590datace malířské výzdoby klenby je vymalována v jednom z klenebních polí
Charakter díla
dekorativnígeometrický, dekorativnívegetabilní
Uměleckohistorický popis

Kostel Nejsvětější Trojice je původně raně gotický, jeho nejstarší částí je sakristie pocházející patrně z první třetiny 14. století. K prvním architektonickým změnám došlo v období renesance, kdy byl kostel prodloužen a přestavěn. Zásadnější přestavba zpustlého kostela proběhla v první polovině 17. století přičiněním svobodného pána Karla Amadea z Bissingenu (Soukup 1910, s. 37). K dalším stavebním zásahům došlo v první polovině 18. století, kdy byla k jednolodnímu orientovanému kostelu přistavěna z jižní strany patrová oratoř a ze severní barokní kaple sv. Barbory, zaklenutá kupolí s lucernou. K pravděpodobně největší přestavbě došlo okolo roku 1822 za Josefa Vratislava z Mitrovic, což dokládá nápis letopočtu vytesaný do mramorové desky umístněné nad portálem v západním průčelí. V tomto období byla nad západním průčelím vystavěna hranolová věž se zvonicí a fasáda kostela byla upravena do klasicistní podoby (Poche 1977, s. 233).

Presbytář a loď kostela jsou klenuty křížovými klenbami s taženými štukovými žebry. V presbytáři se nachází dvě a v lodi kostela tři klenební pole, jejichž štuková žebra a hlavice pilastrů, ze kterých vybíhá klenba, dekoruje malovaný vegetabilní ornament s vegetabilními motivy. Okraje žeber zdobí motiv vejcovce. V klenební kápi druhého pole od západu jsou v kruhových medailonech nesených čtyřmi putti vymalovány alianční znaky Aleše Deyma ze Stříteže a na Čimelicích a Kateřiny z Nespečova s datací do roku 1590. Celá malířská výzdoba byla později evidentně přemalovaná a obnovovaná, nicméně je patrné, že do velké míry respektuje původní renesanční podobu.

Technika štuku
tažená štuková žebra
Povrchové úpravy
polychromie
Popis povrchových úprav
Patrně dosti přemalovaná renesanční ornamentální výzdoba vegetabilních forem a vejcovce
Historické fotografie
Půdorys kostela (Soukup 1910, s. 39)
Fotodokumentace současného stavu
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, exteriér, pohled od jihozápadu (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, pohled k oltáři (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi směrem k oltáři (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi, detail (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi z kůru (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi od východu (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, klenební kápě, malované znaky s putti (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, klenba lodi, detail křížení žeber (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, detail klenby nad kůrem (Jan Fiřt, 2019)
Čimelice, kostel Nejsvětější Trojice, hlavice sloupu (Jan Fiřt, 2019)
Literatura

Josef František Jaroslav Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen - Prachiner Kreis, Dritter Theil, Prag 1790, s. 58–60.

Johann Gottfried Sommer, Das Königreich Böhmen, Prachiner Kreis, Prag 1840, s. 41–42.

Johann Trajer, Historisch-statistische Beschreibung der Diözese Budweis, Budweis, 1862, s. 527–529.

Josef Renner, Otakar R. Paroubek, Popis okresního hejtmanství píseckého, Praha 1889, s. 153–155.

Josef Soukup, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Píseckém, Praha 1910, s. 37–42.

Emanuel Poche (et al.), Umělecké památky Čech, svazek 1, AJ, Praha 1977, s. 233.

Prameny

Karel Bernas, Rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice, Čimelice, 2015. Uloženo v archivu plánové dokumentace NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích, signatura PD 10158. Dokumentace obsahuje textovou část, mapovou a výkresovou přílohu.

Kostel Nejsvětější Trojice - Čimelice obsahuje tato díla: