Stucco | Der Stuck der Renaissance und des Manierismus in Böhmen, Mähren und Schlesien

Export PDF

Zdeňka Míchalová , Státní zámek Telč, reliéf Pluta, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/562, vyhledáno 23. 11. 2024.

Státní zámek Telč, reliéf Pluta(č. 562)
Figurální reliéf v exteriéru
Památkově chráněno, č. úskp: 15430/7-5249, Památkový katalog
Vlastník: ČR - ve správě NPÚ

Umístění
Jižní stěna starého paláce, zámecká zahrada

Telč, zámek, celkový pohled na reliéf Pluta (Jana Waisserová, listopad 2014)

Anotace
Exteriérový reliéf Plutonova spřežení umístěný na jižní stěně starého paláce telčského hradu vznikl patrně v 70. letech 16. století jako součást mnohovrstevnatého ikonografického programu zámecké zahrady. Dílo vystavené povětrnostním podmínkám prošlo od počátku 20. století několika rozsáhlými restaurátorskými zásahy. Naposledy byl reliéf komplexně restaurován v letech 2014–2015.

Anotace

Exteriérový reliéf Plutonova spřežení umístěný na jižní stěně starého paláce telčského hradu vznikl patrně v 70. letech 16. století jako součást mnohovrstevnatého ikonografického programu zámecké zahrady. Dílo vystavené povětrnostním podmínkám prošlo od počátku 20. století několika rozsáhlými restaurátorskými zásahy. Naposledy byl reliéf komplexně restaurován v letech 2014–2015.

Abstract
The exterior relief of Pluto's quadriga placed on the southern wall of the old palace of Telč Castle was probably created in the 1570s as part of the complex iconographic programme of the castle garden. Exposed to the climatic conditions, the work has received several extensive restoration interventions since the beginning of the 20th century. Most recently, the relief was comprehensively restored in 2014–2015.

Abstract

The exterior relief of Pluto's quadriga placed on the southern wall of the old palace of Telč Castle was probably created in the 1570s as part of the complex iconographic programme of the castle garden. Exposed to the climatic conditions, the work has received several extensive restoration interventions since the beginning of the 20th century. Most recently, the relief was comprehensively restored in 2014–2015.

Kraj	Okres	Obec
Vysočina	Jihlava	Telč

Ulice, čp/č. o.	Kat. území / č. parcely
nám. Zachariáše z Hradce 1	Telč

Slovní datace	Vročení	Podložení datace prameny
po roce 1572

Jméno autora (autorů) / určení uměleckého okruhu:
skupina štukatérů činných v Telči pro Zachariáše z Hradce

Charakter díla
figurální

Rozměry
5 × 4 m

Uměleckohistorický popis
Zámecká zahrada vznikala během 70. let 16. století, současně s výstavbou východního křídla hlavní zámecké arkády a výstavbou arkádové chodby i východního traktu vymezujících zahradu. Dataci těchto staveb spolehlivě určila dendrochronologická analýza (Bláha – Kyncl 2008, s. 105–109; Míchalová 2021). Reliéf Plutonova čtyřspřeží je situován v exteriéru telčského zámku, na jižní stěně starého paláce uvnitř zámecké zahrady. Původně bylo toto dílo zřejmě částečně chráněno před povětrnostními vlivy pavlačí v patře starého paláce, která navazovala na východní arkádu hlavního nádvoří. Ovšem pavlač zanikla zřejmě již při barokních úpravách zámku. Bůh podsvětí je zpodoben s dvojzubcem v dynamické pozici na voze taženém čtyřmi vzpínajícími se koňmi. Dramatická scéna má předlohu v kompozici Cornelise Corta z roku 1565 z grafického cyklu ilustrujícího příběh Pluta a Proserpiny (pro určení předlohy viz Mach – Salava 2010). Vznik reliéfu lze datovat přibližně do první poloviny 70. let 16. století na základě souvislostí s výstavbou zahrady a vznikem dalších zahradních dekorací, především císařského erbu a výklenku s figurami Adama a Evy. Význam díla může souviset s jarními festivitami či divadelními představeními, jež se mohly v tomto specifickém vymezeném prostoru odehrávat (Waisser – Waisserová – Tišlová – Hečková 2020, s. 156). V kontextu dalších dochovaných i zaniklých dekorací v zámecké zahradě představuje Plutonovo čtyřspřeží mytologický ikonografický prvek doplňující díla zahrnující vladařskou reprezentaci i křesťanské motivy (viz Míchalová 2021).

Uměleckohistorický popis

Zámecká zahrada vznikala během 70. let 16. století, současně s výstavbou východního křídla hlavní zámecké arkády a výstavbou arkádové chodby i východního traktu vymezujících zahradu. Dataci těchto staveb spolehlivě určila dendrochronologická analýza (Bláha – Kyncl 2008, s. 105–109; Míchalová 2021). Reliéf Plutonova čtyřspřeží je situován v exteriéru telčského zámku, na jižní stěně starého paláce uvnitř zámecké zahrady. Původně bylo toto dílo zřejmě částečně chráněno před povětrnostními vlivy pavlačí v patře starého paláce, která navazovala na východní arkádu hlavního nádvoří. Ovšem pavlač zanikla zřejmě již při barokních úpravách zámku.

Bůh podsvětí je zpodoben s dvojzubcem v dynamické pozici na voze taženém čtyřmi vzpínajícími se koňmi. Dramatická scéna má předlohu v kompozici Cornelise Corta z roku 1565 z grafického cyklu ilustrujícího příběh Pluta a Proserpiny (pro určení předlohy viz Mach – Salava 2010). Vznik reliéfu lze datovat přibližně do první poloviny 70. let 16. století na základě souvislostí s výstavbou zahrady a vznikem dalších zahradních dekorací, především císařského erbu a výklenku s figurami Adama a Evy. Význam díla může souviset s jarními festivitami či divadelními představeními, jež se mohly v tomto specifickém vymezeném prostoru odehrávat (Waisser – Waisserová – Tišlová – Hečková 2020, s. 156). V kontextu dalších dochovaných i zaniklých dekorací v zámecké zahradě představuje Plutonovo čtyřspřeží mytologický ikonografický prvek doplňující díla zahrnující vladařskou reprezentaci i křesťanské motivy (viz Míchalová 2021).

Technika štuku
Bílý římský štuk all’antica

Materiálová skladba štuku
Hydraulické vápno jako pojivo a písek střední hrubosti jako plnivo

Povrchové úpravy
bez úprav (původní (prokázané) barevné řešení)

Popis povrchových úprav
Původní povrch měl buď úpravu tenkou vrstvou bílého štuku s příměsí mramorové moučky, nebo byl povrch hnědo-okrový v barvě jádrové omítky připomínající vzhled přírodního kamene.

Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy

Historické zásahy / opravy
okolo 1900: celoplošná rekonstrukce 1954–1956: Antonín Zeithammer a Ladislav Čepelák, restaurování a oprava, při níž došlo ke změně dvojzubce na trojzubec (poté bylo dílo ikonograficky určeno jako Neptun) 1980: Josef Dušek, František Häckel, Zdeněk Šejnost, restaurování 2014–2015: Jana Waisserová, restaurování

Zjištěný stav zachování
dobrý (po restaurování)

Fotodokumentace současného stavu
Zámek Telč, celkový pohled na reliéf Pluta (Jana Waisserová, listopad 2014) Zámek Telč, detail koňského spřežení (Jana Waisserová, listopad 2014) Zámek Telč, detail koňského spřežení (Jana Waisserová, listopad 2014)

Použité dokumentační techniky
Vizuální průzkum VIS
Vizuální průzkum VIS

Literatura
Jiří Bláha – Tomáš Kyncl, Přínos dendrochronologie pro poznání stavebních památek města Telče, Průzkumy Památek XV, č. 2, 2008, s. 99–118. Vlasta Kratinová – Bohumil Samek – Miloš Stehlík, Telč: historické město jižní Moravy, Praha 1992, s. 99–100. Pavel Mach – Jan Salava, Pán moří či podsvětí? Několik poznámek k pracím štukatéra a kameníka Antonia Melany na zámku v Telči v souvislosti s plánovaným restaurováním tzv. Reliéfu Poseidona či Neptuna, in: Památky Vysočiny. Sborník NPÚ ÚOP v Telči 2008–2009, Telč 2010, s. 237–245. Pavel Mach – Jan Salava, Renesanční sídlo Zachariáše z Hradce na Telči v druhé polovině 16. století, Zprávy památkové péče 72, č. 4, 2012, s. 258–264. Zdeňka Míchalová, Zámek Telč, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 553–581. Zdeňka Míchalová, Renesanční zahrada zámku v Telči, in: Jan Galeta – Ondřej Jakubec – Radka Nokkala Miltová – Tomáš Valeš (edd.), Od dějin umění k uměleckému dílu. Cesty k porozumění vizuální kultuře, Brno 2021, s. 57–64. Renata Tišlová – Jana Waisserová – Pavel Waisser – Thomas Köberle, Italský renesanční štuk na zámku v Telči – materiálová charakteristika a jeho technologická rekonstrukce, in: Acta Artis Academica. Sborník 5. mezioborové konference ALMA: Interpretace analýzy výtvarného umění v různých kontextech, Praha 2014, s. 153–180. Pavel Waisser – Jana Waisserová – Renata Tišlová – Petra Hečková, Renesanční štuková díla zámku v Telči v kontextu dějin umění, technologie a restaurování, Pardubice 2020, s. 155–195.

Literatura

Jiří Bláha – Tomáš Kyncl, Přínos dendrochronologie pro poznání stavebních památek města Telče, Průzkumy Památek XV, č. 2, 2008, s. 99–118.

Vlasta Kratinová – Bohumil Samek – Miloš Stehlík, Telč: historické město jižní Moravy, Praha 1992, s. 99–100.

Pavel Mach – Jan Salava, Pán moří či podsvětí? Několik poznámek k pracím štukatéra a kameníka Antonia Melany na zámku v Telči v souvislosti s plánovaným restaurováním tzv. Reliéfu Poseidona či Neptuna, in: Památky Vysočiny. Sborník NPÚ ÚOP v Telči 2008–2009, Telč 2010, s. 237–245.

Pavel Mach – Jan Salava, Renesanční sídlo Zachariáše z Hradce na Telči v druhé polovině 16. století, Zprávy památkové péče 72, č. 4, 2012, s. 258–264.

Zdeňka Míchalová, Zámek Telč, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž 2017, s. 553–581.

Zdeňka Míchalová, Renesanční zahrada zámku v Telči, in: Jan Galeta – Ondřej Jakubec – Radka Nokkala Miltová – Tomáš Valeš (edd.), Od dějin umění k uměleckému dílu. Cesty k porozumění vizuální kultuře, Brno 2021, s. 57–64.

Renata Tišlová – Jana Waisserová – Pavel Waisser – Thomas Köberle, Italský renesanční štuk na zámku v Telči – materiálová charakteristika a jeho technologická rekonstrukce, in: Acta Artis Academica. Sborník 5. mezioborové konference ALMA: Interpretace analýzy výtvarného umění v různých kontextech, Praha 2014, s. 153–180.

Pavel Waisser – Jana Waisserová – Renata Tišlová – Petra Hečková, Renesanční štuková díla zámku v Telči v kontextu dějin umění, technologie a restaurování, Pardubice 2020, s. 155–195.

Prameny
Jiří Bláha, Stavebně-historický průzkum, Zámek čp. 1, Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči, textová část, Telč 2013. Uloženo na NPÚ ÚOP v Telči. Jana Waisserová, Komplexní restaurátorský zásah na reliéfu Plutona, SZ Telč, 2014. Uloženo na NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích.

Prameny

Jiří Bláha, Stavebně-historický průzkum, Zámek čp. 1, Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči, textová část, Telč 2013. Uloženo na NPÚ ÚOP v Telči.

Jana Waisserová, Komplexní restaurátorský zásah na reliéfu Plutona, SZ Telč, 2014. Uloženo na NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích.

Státní zámek Telč obsahuje tato díla: