Lucia Krajčírová, Státní zámek Bučovice, Vstupní síň, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/271, vyhledáno 23. 11. 2024.
Státní zámek Bučovice, Vstupní síň(č. 271)
Geometrizující štuková klenba
Památkově chráněno, č. úskp: 36065/7-3596, Památkový katalog
Vlastník: Česká republika. Příslušnost hospodařit s majetkem státu: Národní památkový ústav, Valdštejnské náměstí 162/3, Malá Strana, 118 00 Praha 1
Umístění
Vstupní síň západního křídla zámku
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Anotace
Zámek v Bučovicích je jedinečnou památkou pozdně renesanční výtvarné kultury nejen na Moravě, ale nesporně i v širší střední Evropě. K tomu přispívá svou dispozicí, architekturou i sochařskou úpravou nádvorních arkád, ale zejména efektní a náročnou podobou interiérů koncentrovaných v přízemí západního křídla zámku. Výstavbu renesančního zámku inicioval v roce 1575 Jan Šembera Černohorský z Boskovic. Pozdně renesanční štukatury se v interiérech bučovického zámku nacházejí v přízemních místnostech západního křídla – v ústředním Císařském sále a Ptačím pokoji, kde na sebe berou podobu volných sochařských prací. V dalších sálech se štuk uplatňuje v profilované římse místností, která je navíc doplněna malovanou imitací štukových dekorací (vejcovce, perlovce, kamejí apod.). V nejmenší vstupní místnosti je valená klenba zdobená jednoduchými vpadlými oválnými polemi. Štukatury, již odlišného geometrizujícího vzorce, zdobí klenby místností východního vstupního křídla, včetně průjezdu na arkádové nádvoří.
KrajOkresObec
Jihomoravský VyškovBučovice
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Zámek 1Bučovice/547
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
80. léta 16. století
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Dalším typem štukových dekorací bučovického zámku jsou opatřeny klenby přízemí východního křídla a vstupní místnost v přízemí západního křídla. Dekoraci valené klenby představují tzv. vpadlé výplně v podobě sedmi oválných polí v symetrickém schématu. Nejbližší příklady podobné výzdoby se nacházejí v Brně, kde geometrické obrazce zdobí klenby Schwanzova domu a dnes již neexistující jezuitské koleje. Přímou souvislost můžeme najít nejen ve vizuální podobnosti, ale i ve vazbě na stavitele bučovického zámku. Pietro Gabri, stavitel bučovického zámku, totiž spolupracoval se svým mladším bratrem Antoniem, kterého Janu Šemberovi i doporučoval jako svého pokračovatele. Antonio Gabri se přitom v Brně podílel na výstavbě obou zmíněných domů. 

 

Technika štuku
Obrazce byly rozvrženy již v cihlovém podkladu, líc klenby měl dvě úrovně, které byly omítnuty štukem. Hrany vpadlého motivu se pak případně opatřily jemnou profilací. (Řezníčková 2020, s. 15.)
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Původní stav s druhotnými zásahy
Fotodokumentace současného stavu
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Bučovice, zámek, vstupní síň (Vojtěch Krajíček, 2018)
Literatura

Eliška Fučíková, Štuková výzdoba zámku v Bučovicích, in: Historická Olomouc a její současné problémy IV., Olomouc 1983, s. 263–264.

Ladislav Hosák – Metoděj Zemek, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [I]. Jižní Morava, Praha 1981, s. 60–64.

Erich Hubala, Schloss Butschowitz in Mähren. Der erste Plan und seine Korrektur im Jahre 1579, in: Ferdinand Seibt (ed.), Die böhmischen Länder zwischen Ost und West. Festschrift für Karl Bosl zum 75. Geburtstag, München 1983 s. 42–52.

Ondřej Jakubec, Zámek Bučovice: ostrov manýristické výtvarné kultury na Moravě, Dějiny a současnost 39, 2017, č. 9, s. 28–29.

Dirk Jacob Jansen, Jacopo Strada and Cultural Patronage at the Imperial Court, Leiden / Boston 2018.

Augustin Kratochvíl, Umělecké památky v Bučovicích, in: Fabián Slabý – Jan Racek, Bučovice a okolí, Bučovice 1932.

Michal Konečný, Bučovice, in: Michal Konečný (ed.), Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v českých zemích ve správě Národního památkového ústavu, Brno 2017, s. 491–517.

Michal Konečný, Serlio und Du Cerceau copyright. Die praktische Ausgangbasis für zwei mährische Residenzen der Fürsten von Liechtenstein in der ersten Hälfte des 17. Jahrhunderts, in: Studia historica Brunensia Brno 64, 2017, č. 1, s. 171–188.

Michal Konečný – Zdeňka Míchalová, Zámek Bučovice, Kroměříž 2021.

Michal Konečný – Tomáš Valeš, Moravský aristokrat v labyrintu světa: průvodce expozicí, Praha 2017.

Jarmila Krčálová, Zámek v Bučovicích, Praha 1979.

Kolektiv autorů, Dokumentace restaurátorského průzkumu. Interdisciplinární průzkum štukové výzdoby Císařského sálu, Státní zámek Bučovice, Univerzita Pardubice, Litomyšl 2018-2019.

Hilda Lietzmann, Das Neugebäude in Wien. Sultan Süleymans Zeit – Kaiser Maxmilians II. Luftschloss. Ein Beitrag zur Kunst- und Kulturgeschichte der zweiten Halfte des sechzenten Jahrhundert, München – Berlin 1987.

Hilda Lietzmann, Das Neugebäude und Böhmen, in: Prag um 1600: Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II., (kat. výst.), Freren 1988, s. 182. 

Miroslav Plaček, Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, 1. A/I. Praha 1994. 

Bohumil Samek – Ivan Řeholka – Jarmila Vacková – Zdeněk Novák, Zámek Bučovice, Brno 2003.

Fabian Slabý, K stavebnímu vývoji bučovického zámku, Vlastivědný věstník moravský 2, 1947, s. 310–314.

Lenka Šabatová – Zdeněk Vácha, Bučovice – nové poznatky ke stavebnímu vývoji zámku v první polovině 17. století, in: Památková péče na Moravě (Monumentorum Moraviae tutela) 11, 2006. s. 7–26.

Lenka Šabatová – Tomáš Kyncl, Střechy zámku Bučovice: Ikonografie, historické plány a současný stav, Svorník., in: Sborník příspěvků z 3. konference stavebněhistorického průzkumu uspořádané 8. - 11. června 2004 v Muzeu Vysočiny v Třebíči. Krovy a střechy, 3, 2005, s. 139–152.

Karel Šmrha, K stavební historii zámku v Bučovicích, Vlastivědný věstník moravský 14, 1959, č. 1, s. 152–155.

Jarmila Vacková, The Imperial Room in the Castle at Bučovice in Moravia. Some Remarks to the Origin and the Meaning of its Decorations, Jaarboek van het Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antwerpen Antwerpen, 1979, s. 227–247.

Jarmila Vacková, Diskusní příspěvek k referátu E. Fučíkové, in: Historická Olomouc a její současné problémy IV, 1983, s. 265–267. 

Veronika (Knedlíková) Wanková, Itálie - Vídeň – Bučovice, in: Magdaléna Nová – Marie Opatrná (eds), Cultural Transfer : umělecká výměna mezi Itálií a střední Evropou. Sborník příspěvků mezinárodní konference studentů doktorských studijních programů, Praha 2014, s. 113–118.

Veronika (Knedlíková) Wanková, Perla Moravy: Nástěnná malířská výzdoba pěti sálů na zámku v Bučovicích, Praha 2015.

Veronika (Knedlíková) Wanková, Invention or Imitation in Painting? Decoration of late 16th Century Aristocratic Seats through the Example of the Castle Bučovice. Veronika K. Wanková, in: Magdaléna Nová – Marie Opatrná (eds), Vidět - Slyšet - Číst – Rozumět. Sborník příspěvků mezinárodní konference studentů doktorských studijních programů, Praha 2015, s. 151–156.

Prameny

Petr Kroupa – Tomáš Borovský – Romana Štěrbová, Zámek v Bučovicích, stavebněhistorický průzkum, nepublikovaný rukopis, Památkový ústav v Brně, Brno 1997. 

Veronika Řezníčková, Dekorativní štukatérství na Moravě v letech 1550–1620. Mezi místní tradicí a recepcí italských vzorů (magisterská diplomová práce), Seminář dějin umění FF MU, Brno 2020.

Lenka Šabatová, Zámek Bučovice. Stavebněhistorický průzkum. I–II, Brno 2006.