Eva Kalandříková, Zámek Račice, Kostel Zvěstování Panny Marie, Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (online databáze), https://stuky.upce.cz/node/1008, vyhledáno 22. 3. 2024.
Zámek Račice, Kostel Zvěstování Panny Marie(č. 1008)
komunikující rámy na klenbě kostelní lodi
Památkově chráněno, č. úskp: 14851/7-3773, Památkový katalog
Vlastník: obec Račice-Pístovice
Umístění
předzámčí
Zámek Račice, kostel Nanebevzetí Panny Marie (Lenka Šabatová, 2018). https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1293868
Anotace
Klenba kostela Zvěstování Panny Marie v Račicích, někdejší zámecké kaple vybudované protestantským rodem Petřvaldských z Petřvaldu, sestává z těsně provázaných komunikujících rámů doplněných ve 2. polovině 18. století štukovou výzdobou vegetabilního charakteru. Vzhledem k neexistenci dobových pramenů, jež by se přímo týkaly stavby kaple, zůstává její datování nadále spíše orientační.
Abstract
The vault of the Church of the Annunciation of the Virgin Mary in Račice (a former chateau chapel built by the Protestant Petřvaldský family from Petřvald) consists of "communicating frames" which were supplemented with stucco decoration of a vegetabe character in the second half of the 18th century. In the absence of archive sources the dating of the vaulting remains rather indicative.
KrajOkresObec
Jihomoravský VyškovRačice-Pístovice
Ulice, čp/č. o.Kat. území / č. parcely
Račice (budova bez čísla popisného nebo evidenčního – stavba občanského vybavení)Račice/189
Slovní dataceVročeníPodložení datace prameny
konec 16. století / první 2 desetiletí 17. století 1580 to 1620
Charakter díla
dekorativnígeometrický
Uměleckohistorický popis

Současná podoba kostela Zvěstování Panny Marie při zámku v Račicích je dána zejména přestavbou zámeckého areálu baronem Janem Mundym ve 30./40 letech 19. století. V interiéru jednolodního kostela vykazujícího zvnějšku prvky klasicismu a empíru však nalezneme vícero odkazů k první fázi jeho existence coby zámecké kaple vybudované příslušníky rodu Petřvaldských z Petřvaldu: trojúhelný štít oltářní strany jihovýchodně orientované kaple (dochovaný na půdě, skrytý za mladší přístavbou sakristie), dřevěný strop části podkruchtí se dvěma vyřezávanými rosetami (varhanní kruchta sloužila zřejmě původně jako panská empora s vlastním vstupem z nádvoří), oltářní obraz Zvěstování Panny Marie (zakomponovaný do mladšího barokního oltářního celku), mramorovou kropenku při vstupu, a především neckovou klenbu s jednoduchými komunikujícími rámy, vyplněnými rokokovou štukovou výzdobou.

V klenebním schématu nefigurují propojovací lišty, prvky se přímo dotýkají v kompaktním útvaru, daném za prvé ústředním pásem, rozděleným do tří zhruba čtvercových rámů zvýrazněných barokní profilací s palmetami a lasturami na konvexních či konkávních vydutích uprostřed vzájemně sousedících stran, a za druhé bočními pásy členěnými paralelně na obdélná pole s kruhovými terči uprostřed.

Při zjišťování stáří kaple, navazující organicky na jihozápadní křídlo předzámčí, se nelze opřít o mnoho literárních pramenů (nejstarší inventář kostela z r. 1804 uvádí počátek 17. století), literatura tak vychází zejména z tvarosloví dochovaných prvků. Gregor Wolný (1860, s. 462) datoval stavbu do let 1580–1620, novější autoři se obecně přiklánějí k první čtvrtině 17. století. V publikaci Františka Vlka a Karla Mlatečka (2010, s. 66) je možno narazit na nepřímo uvedený letopočet 1601, který zmiňuje i Dagmar Stryjová (2009, s. 60) v souvislosti s opisem smlouvy na omítnutí zámku vápnem – které mělo být započato právě u kaple – dochovaným v Petřvaldského kopiáři. Velmi volně ke stavebníku a dataci stavby odkazuje také údajný přípis na rubu oltářního obrazu (Stryjová 2009, s. 76). Zmiňované barokní úpravy týkající se oltáře, přístavby sakristie a dekorativních výplní klenebních rámů souvisejí s povýšením zámecké kaple na lokální kuracii pod správou farnosti Drnovice, k němuž došlo roku 1773 (v jednom z kruhových terčů nad varhanní kruchtou najdeme iniciály tehdejšího majitele zámku Antonína Pavla hraběte Braidy).

Technika štuku
štukové rámy
Povrchové úpravy
monochromie (stávající stav)
Původnost
Nelze posoudit
Historické zásahy / opravy

V 19. století (1859) byla v Račicích zřízena samostatná farnost, což mělo mít za následek řadu oprav udržovacího typu v rámci interiéru. Obnovou prošel interiér kaple opět v době nedlouho předcházející poslednímu průzkumu (2019).

Fotodokumentace současného stavu
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, pohled z podkruchtí směrem k hlavnímu oltáři (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, celkový pohled na klenbu ze severozápadu (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, detail ústřední části klenby (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, detail barokní štukové dekorace ústřední části klenby (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, detail části klenby nad hlavním oltářem (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, detail části klenby nad kruchtou (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, pohled z kruchty směrem k hlavnímu oltáři (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, celkový pohled na klenbu z kruchty (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, celkový pohled na klenbu z kruchty (Matěj Kruntorád, 2021)
Račice, kostel Zvěstování Panny Marie, pohled z kruchty směrem k hlavnímu oltáři (Matěj Kruntorád, 2021)
Literatura

Matěj Kruntorád, Kostel Zvěstování Páně v Račicích, in: Modestiae est signum sapientiae. Studie nejen o středověkém umění k poctě Dalibora Prixe, Praha a Opava 2021, s. 212–223.

Jana Mášová, Zámek Račice – architektura a sochařská výzdoba (bakalářská diplomová práce), Seminář dějin umění FF MU, Brno 2017.

Vladimír Nekuda, Vlastivěda moravská: Vyškovsko, Brno 1965.

Dagmar Stryjová, Městys Račice: historie a současnost, Račice 2009.

František Vlk – Karel Mlateček, Kapitoly z dějin Račic-Pístovic, Račice-Pístovice 2010.

Gregor Wolny, Kirchliche Topographie von Mähren, II. Abtheilung, Brünner Diöcese, III. Band. Brünn 1860.

Prameny

Diecézní archiv Biskupství brněnského, fond: Farní úřad Račice, inv. č. 17, Inventář 1804.

J. Dosoudil, Dějiny Račic (rukopis), MZA v Brně.

Matěj Kruntorád, OPD farního kostela a zvonice v Račicích (nálezová zpráva), 2020, NPÚ ÚOP v Brně, viz též https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1449908.

Sborník Petřvaldských, Přepis smlouvy na obílení zámku (1601), MZA v Brně, s. 61.